Časopis Naše řeč
en cz

Slangová slova majznout, rambajs, šťabák a šťabajzna

Pavel Trost

[Short articles]

(pdf)

-

1. Část argotového a slangového slovníku vznikla úmyslnou deformací, proto je původ takových slov často temný. Ale původ slangového slova majznout je naprosto jasný, jak ukázal I. Němec v znamenité studii o výrazech s hláskovou skupinou -ajs-/-ajz-, NŘ 43, s. 18 násl.: majznout je expresívní nebo expresívnější varianta k máznout. Sr. vyplajznout k vypláznout, nebo vyplatit, vyflajznout se k vyfláknout se, zblejznout k blíznout. O německé (dokonce starohornoněmecké) etymologii slova majznout[1] nemůže tedy být řeč. Jen synonymum šmajznout je z něm. schmeissen, jež dříve znamenalo i ‚bít‘.

K slově mazat poznamenává Machkův Etymologický slovník jazyka českého, že různé jeho významy má i něm. schmieren: ‚mazat‘, ‚bít‘ i ‚opíjet se‘ (namazaný). Význam ‚jít pryč, utíkat‘ však od nich odděluje a domnívá se, že sloveso mazat v tomto významu je vybudováno na rozkazovacím tvaru maž! = něm. marschl! To je zřejmě pochybené. Má-li také slovo mastit významy ‚mazat‘ a ‚rychle jít‘, lze snad předpokládat tzv. synonymní derivaci, tj. přibrání druhého významu od synonyma mazat. Ale u samého mazat lze význam ‚jít rychle pryč‘ vysvětlit přes frázi mazat kola = ‚starat se o rychlý odchod, prchnout‘; srov. u Schillera unsere Sohlen schmieren ‚uprchnout‘. Obdobně lze vysvětlit význam ‚opíjet se‘ přes frázi (na)mazat (si) hrdlo, sr. něm. (sich) die Kehle schmieren.

2. Výklad slova rambajs z něm. Rammeisen[2] nevyhovuje ani formě, ani významu. Je však možno vyložit rambajs z rombajs = ‚cikánský herberk‘, z rom = ‚cikán‘ a bajs v hantýrce (z jidiš) ‚dům, krčma‘, srov. pajzl. Bylo by to stejně hybridní slovo hantýrky jako čurbes ‚zlodějský herberk‘, z čor, v cikánštině ‚zloděj‘, a bajs.

3. Šťabák nebo šťapák ‚vyšňořený chlapík‘ a šťabajzna ‚hezká dívka‘ jsou rovněž původem argotová slova. Souvisejí s něm. Hochstapler ‚podvodník vyššího stylu, ale uhlazeného chování‘ (podle SSJČ). Místo Hochstapler se dříve v německé hantýrce užívalo jen Stabeler, Stapler. Slovo bylo převedeno do české hantýrky nejen s českými koncovkami, nýbrž i s expresívní palatalizací.[3]


[1] Deutsch-tschechische Beziehungen im Bereich der Sprache und Kultur II, Berlin 1968, s. 135.

[2] Tamtéž.

[3] V. E. Bass, Potulky pražského reportéra, Praha 1929, s. 36.

Naše řeč, volume 58 (1975), issue 3, p. 166

Previous Eva Macháčková: Rok ženy

Next Jaromír Spal: Votipera