Karel Ohnesorg
[Short articles]
-
Již několikrát mi někteří redaktoři opravili tvar frekventní na tvar frekventovaný, poněvadž prý slovo frekventní není ve Slovníku spisovného jazyka českého. Ale nemohu se s tím smířit, protože cítím rozdíl mezi „frekventovanou ulicí“, která je hodně navštěvována (tedy určitá představa pasívnosti) a „frekventní hláskou“, která se často vyskytuje; (jde tedy o určitou aktivitu, poněvadž akce nepřichází zvenčí, jako je tomu v případě „frekventovaná ulice“). V latině bylo rozlišení: frequens (četný, častý) a frequentatus (často navštěvovaný). Také ve franštině se liší fréquent (nombreux, répété) a fréquenté (‚hodně navštěvovaný‘), od slovesa fréquenter (‚chodit často na nějaké místo‘). Ostatně i přídavné jméno patentní znamená něco jiného než patentovaný.
Naše řeč, volume 58 (1975), issue 1, p. 56
Previous Lumír Klimeš: Historie slov fakt a faktický ve spisovné češtině
Next Václav Křístek: Socialistické období ve vývoji českého jazyka