Sázkové trízy

AS (= Alexandr Stich)

[Short articles]

(pdf)

-

Způsob sázení, při kterém sázející uzavírá na jedné sázence sázku na větší počet kombinací, není nový (užívalo se ho v sázení u nás už v době před 2. světovou válkou); stejně staršího data je i pojmenování tohoto sázkového postupu, totiž tries. Přesto však není toto slovo v uvedené podobě v českých slovnících ani jiných jazykovědných pracích zachyceno (právě tak jako ho nezná žádný z cizích jazykových slovníků nám přístupných). Slovník spisovného jazyka českého (díl III, Praha 1966, s. 870) je uvádí v podobě triz a dodává, že je řeckého původu. V poslední době se o ně začala zajímat veřejnost v souvislosti s tím, že se o tomto sázkovém způsobu začalo často mluvit v reklamních pořadech televize. Stále hojněji se také začaly objevovat po[108]chyby o jeho výslovnosti; mnozí lidé se domnívají, že jde o slovo původu latinského a že běžná výslovnost [trís] vznikla v češtině tím, že se slovo čte podle výslovnostních zásad němčiny — těmto kritikům se taková výslovnost zdá stejně barbarská jako např. vyslovování původem řeckého slova ischias v podobě [išias]. Ale ukazuje se, že skutečnost je asi poněkud jiná. V řečtině sice existuje násobná číslovka tris (tj. ‚třikrát‘) a v latině je číslovka tres (tj. ‚tři‘) a podstatné jméno triens (tj. ‚trojice‘), avšak slovo tries z nich dobře nelze po významové stránce odvodit, a pokud jde o slova latinská, jsou tu i závažné rozdíly ve formě.

Domníváme se, že slovo tries je tvar množného čísla anglického podst. jména (the) try; podle jednoho z nových anglických slovníků[1] lze zjednodušeně jeho významy vystihnout takto: 1. pokus, zkouška, 2. zvl. pokus konaný s malou nadějí na úspěch, jeden ze série pokusů, (3. jedna z herních situací v ragby). K vzniku zvláštního významu pro sázky a sázkařství posloužil asi jako významové východisko především významový rys „jeden ze série pokusů“. Podle informace, kterou poskytl pracovník podniku Sazka, se tohoto výrazu před 2. světovou válkou i u nás užívalo při sázení na koňských dostizích a někteří lidé, kteří znali anglické dostihy, také vyslovovali podle angličtiny [trajs].

Tvar tries se vyslovuje ve spisovné angličtině [traiz]. Přestože je tedy dnešní česká výslovnost [trís, trízu] ne plně autentická, vycházejíc z původní anglické podoby psané, nikoli mluvené, a jsouc přizpůsobena podle němčiny (kde se -ie- čte jako [í]), nepovažujeme za účelné a realistické pokoušet se tuto plně vžitou českou výslovnostní podobu z jazyka vytlačovat a vnucovat výslovnost [trajs, trajzu] jako jedinou. Pokud se s ní v českém prostředí setkáme (bývá to u lidí znalých angličtiny nebo seznámených s poměry zvl. v anglickém dostihovém sportu), nelze ji pokládat za chybnou — má však u nás jistý nádech exkluzívnosti, hledanosti. Avšak je tu třeba počítat i s jinou okolností — skupina hlásek -ajs-, -ajz-, -ejs-, má v češtině v jiných výrazech výrazně expresívní zabarvení[2], výslovnostní podoba [trajs] by proto do jisté míry brzdila možnost slovo pravopisně počeštit.

Protože jde dnes už o slovo u nás obecně známé, často užívané, nikoli úzce odborné[3], nabízí se řešení odstranit rozdíl mezi zvukovou a grafickou podobou a psát v češtině tríz, 2. pád trízu. Grafickou podobu tríz doporučil Ústav pro jazyk český ČSAV podniku Sazka i Čs. televizi. Psaná i vyslovovaná podoba triz, kterou uvedl Slovník spisovného jazyka českého na základě jediného dokladu z novin, který autoři měli v té době k dispozici, se s pevně vžitou vyslovovanou podobou rozchází v délce; považovat ji za závaznou by znamenalo počítat s dlouhodobým a přitom zbytečným nesouhlasem mezi kodifikací a praxí, přičemž by z toho neplynula ani ta výhoda, že by podoba předpisovaná souhlasila s předpokládaným výchozím stavem.

Mezi sázkaři vzniklo a užívá se i konatelské podst. jméno trízař, to však je [109]výraz slangový, nespisovný; stejně tak i sloveso trízovat (tj. ‚sázet metodou trízu‘).

Na závěr ještě uveďme, že náš výklad původu slova tríz je sice pravděpodobný, ale není zcela jistý. Úplnou jistotu by nám mohli snad dát pamětníci — milovníci dostihů a sázkaři.

---

[1] Webster’s Third New International Dictionary, Springfield, Massachussetts 1969, s. 2458.

[2] Srov. I. Němec, NŘ 43, 1960, s. 18n.

[3] Jako odborného termínu pro tento pojem užívá herní řád Sazky sousloví domácího původu sdružená sázka.

Naše řeč, volume 57 (1974), issue 2, pp. 107-109

Previous Antonín Rubín: Polokošile

Next Běla Poštolková: Zakódovat informaci a zakódovat smysl díla