Příspěvek ke vzniku některých příjmení na Valašsku

František Horečka

[Reviews and reports]

(pdf)

-

Děti svobodných matek (na Valašsku zvaných závitky), kde otec byl neznámý nebo zatajený, byly zapisovány do matrik podle příjmení matčina.

Jako na nemanželské hledělo se na ně s jistým pohrdáním, vyjádřeným i v pejorativech, kterými je označovali sousedé a známí.

U děvčat byla tato hanlivá jména tvořena z rodového jména matčina: Blažča, Chrapča, Kaděrča, Michňa, Kaňuvča (podle vz. kurča — ‚kuře‘).

Chlapec však dostával přízvisko podle jejího jména křestního: syn svobodné Báry byl Barák nebo Barbořík, Dory Dorňák nebo Dorotík, Cecilie Cyliák, Františky Frančák a podobně řada dalších: Janák, Kašlík, Liďák, Mařák nebo Mařík i Marák, Maruštík, Manďák, dále Martinák, Pavlík, Pepčák, Petrák, Pavelčák, Tončák, Verunáč, podle Zuzky i Zuzčák.

[104]Tato jména přecházela děděním na další potomky, ale s pokrokem společnosti, jež smazávala rozdíly mezi dětmi manželskými a nemanželskými, ztrácela taková a podobná pejorativa svůj hanlivý přízvuk a znevažující dojem z nich byl už dávno setřen.

Naše řeč, volume 57 (1974), issue 2, pp. 103-104

Previous Redakce: K osmdesátinám Františka Horečky

Next Ludvík Kuba: Odešel Břetislav Koudela