K osmdesátinám Františka Horečky

Redakce

[Reviews and reports]

(pdf)

-

Nejen k významnému životnímu jubileu (učitel Horečka se narodil 25. března 1894 ve Frenštátě pod Radhoštěm, kde strávil také většinu svého plodného života), ale zároveň i k šedesáti letům všestranné umělecké, vzdělavatelské, [103]publicistické a sběratelské regionální činnosti tohoto neúnavného vlastivědného pracovníka zpod Radhoště by i náš časopis chtěl přinést několik blahopřejných a vzpomínkových řádek. Do Naší řeči přispěl jubilant vícekrát, zejména po r. 1946, a to především nářečním materiálem z Frenštátska, poznámkami o Bezručově nářečním slovníku a rozborem frenštátských regionalismů v díle B. Benešové. Ale psalo se tu tenkrát i o Horečkových nářečních slovech v románě Ševci (F. Kopečný). Nejvíce si ovšem stále připomínáme bohatý slovníkový materiál Horečkova Nářečí na Frenštátsku, které vyšlo r. 1941 jako 2. svazek Vlastivědy Frenštátska v době již hluboce protektorátní, a přitom je tu v Trávníčkově předmluvě tak pěkně poukázáno úvodním odstavcem o česko-lašsko-polských vztazích na slovanskou nářeční vzájemnost.

Jubilant si jazyka všímal i po jiných stránkách (zeměpisné názvosloví, frazeologie, zvukomalebné prostředky, Bezručův jazykový separatismus) a jeho zájem v této oblasti podnes neutuchá, jak to pěkně dosvědčuje i antroponomastická drobnost, kterou uveřejňujeme zároveň s přáním mnoha zdaru do dalších let svědomité práce věčně mladého roduvěrného Frenštáťana.

Naše řeč, volume 57 (1974), issue 2, pp. 102-103

Previous Marie Čechová, Karel Oliva: Soutěž „O češtině trochu jinak“

Next František Horečka: Příspěvek ke vzniku některých příjmení na Valašsku