Časopis Naše řeč
en cz

Radíme a kritizujeme

Anna Jirsová, Alena Polívková

[Drobnosti]

(pdf)

-

ZÁMĚNY SLOVESNÝCH VAZEB — V užívání slovesných vazeb se často projevuje nežádoucí jazyková tvořivost. Spočívá především v tom, že se nerespektuje pevná sounáležitost slovesa a jeho vazby a mísí se vazby sloves, která si jsou významově blízká a v textu vzájemně zaměnitelná.

Četli jsme např., že roztříštěnost byla jednou z překážek, které brzdily rozvoji kinematografie. Nesprávná vazba „brzdit něčemu“ vznikla pod vlivem sloves bránit něčemu, překážet něčemu, kterých by bylo možno v daném kontextu rovněž užít. Náležitá je v tomto významu u slovesa brzdit vazba se 4. pádem, tedy … brzdily rozvoj kinematografie. — Podobně ve větě … nevyvarovali se chybám svých předchůdců je vazba „vyvarovat se něčemu“ pod vlivem slovesa vyhnout se něčemu. Sloveso vyvarovat se má vazbu s 2. pádem, tedy nevyvarovali se chyb svých předchůdců.

K chybám v užití slovesné vazby dochází také ve snaze vyjadřovat se stručněji. Stává se, že se vedle sebe ve větě dostanou dvě slovesa s různými vazbami, ale autor jednu vazbu potlačí a pro obě slovesa použije pouze vazby jedné. Např. věřili a bojovali za své ideály místo náležitého věřili svým ideálům a bojovali za ně (neexistuje totiž sloveso „věřit za něco“).

A na závěr ještě jeden trochu kuriózní případ z tisku: Víme a známe naše zaměstnance, kteří během roku neodpracovali 800 neomluvených směn. Tady si autor mohl vybrat ze dvou možností, buď víme o zaměstnancích…, nebo známe zaměstnance… Obě slovesa znamenají v podstatě totéž, takže jejich spojení je zcela nadbytečné a ukazuje na nedbalost v stylizaci.

A. Jirsová

 

MÁTE VE SVÉM ŠATNÍKU BLEJZR? — V poslední době proniklo do světa dámské i pánské módy anglické slovo blazer [bleizr]. Najdeme to jak v módních časopisech anglických a amerických, tak i jinde (např. v němčině je Supermodischer Blazer). Podstatné jméno blazer vzniklo v angličtině ze slovesa to blaze a přípony -er. Jedním z významů slovesa to blaze je ‚zářit‘. S tímto významem zřejmě souvisí i význam podst. jména blazer. Nejdříve se tak označovalo pánské sportovní sako zvláštního střihu, vyrobené z tmavomodrého flanelu a opatřené nápadnými, zářivými, zlatými nebo stříbrnými knoflíky. Později se toto pojmenování přeneslo do dámské módy a tam nabylo širšího významu; označuje se tak kabátek v barvě námořnické modře nebo v jiné zářivé barvě, kabátek s jasnými (zářivými) proužky, nebo jakýkoli pestrobarevný kabátek z flanelu nebo jiné tkaniny.

Tato móda pronikla i k nám. Módní návrháři doporučují nosit blazer jak ke kalhotám, tak i k sukni; za nejvhodnější materiál považují flanel, žerzej, lehké plátno a gabardén. V českých a slovenských časopisech a novinách se začalo nyní toto slovo psát i v počeštěné podobě, tj. blejzr. Je to důkaz toho, že výraz už u nás zdomácněl. — Přídavné jméno od něho odvozené je blejzrový, např. blejzrový kabátek.

Al. Polívková

Naše řeč, ročník 56 (1973), číslo 5, s. 280

Předchozí JK: Přidej špetku juna

Následující Miroslav Komárek: K šedesátinám Jaromíra Běliče