Informační banky

JK (= Jaroslav Kuchař)

[Drobnosti]

(pdf)

-

Často slýcháme nebo čteme o statistickém zpracovávání dat, např. dat o průmyslové či zemědělské výrobě, nebo o zjišťování dat týkajících se složení obyvatel atpod. Je zde užito 2. p. množného čísla výrazu data, např. zjištěná data. Byli bychom však na rozpacích, kdybychom měli užít jednotného čísla k tomuto výrazu. Nabízí se tu sice tvar datum (zjištěné datum), ale to má dnes v jedn. čísle význam už hodně zúžený, znamená totiž jen udání doby něčeho rokem, nebo i měsícem a dnem. Ať to je tedy jakkoli podivné, výraz data ve významu ‚údaje vůbec‘ jednotné číslo nemá, a je-li třeba jednotného čísla užít, nahrazuje se slovem údaj, popř. jednotlivý údaj.

S tím by tedy vcelku žádné větší potíže nebyly; ty nastávají teprve tehdy, máme-li od slova údaj, které má vlastně dvě podoby, v jednotném čísle údaj a v množném čísle údaje nebo data, utvořit přídavné jméno. Potřebu takového přídavného jména si vynutil rozvoj teorie informace a automatického zpracovávání dat pomocí počítačů. Vytvářejí se totiž jakési rozsáhlé strojové zásobníky nebo paměti pro shromažďování dat, odborníci jim říkají banky, a aby je rozlišili od jiných bank — peněžních ústavů, ale dnes už také v lékařství užívaných krevních a tkáňových bank — nazývají je prozatímně data-banky. To je však svým tvořením pojmenování zřetelně neústrojné. Vhodnější by bylo spojení datové banky, máme však obavy, že ani to nesplňuje všechny požadavky. Přídavné jméno datový se totiž už vyskytuje ve spojeních jako datové razítko (tzv. datumka) nebo datové ústrojí (u hodinek); v nich poukazuje k výrazu datum, o jehož zúženém významu jsme mluvili. K tomuto výrazu se vztahuje i jiný odvozený výraz, totiž sloveso datovat.

Bylo by dále možno mluvit místo o „data-bankách“ o „bankách údajových“, i když přídavné jméno údajový je neobvyklé (v slovnících není dosud doloženo), ale nejvhodnější asi bude volit vyjádření zcela jiné, vycházející z toho, že v takových bankách budou k dispozici zpracované informace nejrůznějšího druhu, a mluvit o bankách informačních.

Naše řeč, ročník 56 (1973), číslo 5, s. 278

Předchozí Igor Němec: Petrolej, nafta, ropa

Následující JK (= Jaroslav Kuchař): Přidej špetku juna