Ustoupit ze závazků?

Anna Jirsová

[Short articles]

(pdf)

-

K slovesným vazbám se v naší rubrice stále vracíme. Je to tím, že právě v jejich užívání se projevuje nežádoucí jazyková tvořivost. Zapomíná se na to, že vazba je součástí slovesného významu, že většinou právě různými vazbami se od sebe liší různé významové odstíny téhož slovesa (uveďme markantní případ: smát se na někoho znamená ‚usmívat se‘, smát se někomu znamená ‚vysmívat se mu‘).

Nedávno jsme se v novinách dočetli, že potíže při výstavbě jednoho podniku vzrostly tím, že během roku ustoupili ze závazků dva dodavatelé.

Význam slovesa ustoupit můžeme podle SSJČ definovat jako: (1) prostý pohyb zpět (ustoupit do stínu), (2) pohyb zpět pod nátlakem (ustoupit před nepřítelem), (3) učinit ústupky (ustoupit prosbám), (4) vzdát se výhod ve prospěch někoho (ustoupit mladším), (5) upustit od něčeho (ustoupit od obžaloby).

V citovaném příkladu není použito slovesa ustoupit v žádném z uvedených významů. Spojení ustoupit ze závazků vzniklo zřejmě přiblížením slovesa ustoupit k jiné významové skupině sloves: vymanit se z něčeho, vyvléci se z něčeho, vykroutit se z něčeho, vyvázat se z něčeho, pro která je společný významový rys ‚vyhnout se něčemu, zbavit se něj. povinnosti‘. Od nich přejímá sloveso ustoupit i svou vazbu. Takovýto význam slovesa ustoupit není běžný, celé sdělení není jednoznačně srozumitelné.

Pokud bychom vůbec na užití slovesa ustoupit v citovaném příkladu trvali, bylo by vhodné užít vazby s předložkou od, která podtrhuje význam odlučování, zbavování se, tedy ustoupit od závazků.

Celé sdělení by se však mohlo formulovat daleko jednoznačněji, že totiž dva dodavatelé se vyhnuli plnění svých závazků.

Naše řeč, volume 56 (1973), issue 1, p. 55

Previous Vladimír Mejstřík: Domácnostní zápalky

Next Miroslav Roudný: Sklopný vzhůru, sklopný dolů