Časopis Naše řeč
en cz

Domácnostní zápalky

Vladimír Mejstřík

[Short articles]

(pdf)

-

V poslední době doporučuje naše distribuce spotřebitelům tzv. domácnostní zápalky. Pro jejich praktičnost je uvítaly zejména hospodyně, ale označení samo vyvolalo dosti rozpaků. Svědčí o tom dopisy našich čtenářů i telefonické dotazy v jazykové poradně ÚJČ. Bylo nutno volit toto nové pojmenování pro nově zaváděný způsob balení (delších) zápalek ve velkých krabičkách, anebo bychom vystačili se zřetelnějším a o málo delším názvem zápalky pro domácnost? A je vůbec slovo domácnostní náležitě utvořeno?

Slovník spisovného jazyka českého (I. díl, 1960) dosvědčuje, že se slovo domácnostní uplatnilo v češtině už dříve, zaznamenáno je však pouze v odborných textech rázu statistického nebo ekonomického (např. ve spojeních domácnostní spotřeba zboží, tj. v domácnostech, domácnostní hospodářství, společenství). Od podst. jmen na -(n)ost je možno běžně tvořit přídavná jména s příponou -ní tehdy, jestliže toto podst. jméno není pouhým názvem vlastnosti, ale je významově posunuto, označuje předmět nebo jev s původním názvem vlastnosti jen souvisící (např. slavnost — původně, dnes zastarale ‚slavný ráz‘, tedy slavnostnost, v dnešní češtině ‚shromáždění na oslavu někoho, něčeho‘: slavnostní řeč, pocit aj.; pevnost jako ‚pevné, opevněné místo‘: pevnostní hradby, příkop, stavba). Svým významem sem patří i slovo domácnost jako souhrnné označení pro osoby v rodině, prostředí a zařízení jí sloužící a práce s ní spojené. Pokud ovšem u podobných podstatných jmen název vlastnosti jako základní zůstává, přídavná jména se od nich v běžné mluvě většinou netvoří a dává se přednost vyjádření formou neshodného přívlastku (srov. moudrost — vrchol moudrosti; stejně tak hrubost, slabost, hloupost a řada dalších).

[55]Pro odborné vyjadřování bývá však neshodný přívlastek méně vhodný, a naopak se přídavných jmen s příponou -ní užívá stále častěji. Výhody užití shodného přívlastku v terminologickém sdruženém pojmenování vysvitnou ze srovnání odborných názvů s neodbornými opisnými spojeními (např. bezpečnostní pás proti ‚pás pro bezpečnost, kvůli bezpečnosti, zajišťující bezpečnost, pás bezpečnosti‘; podobně i pohotovostní služba, rychlostní skříň, pevnostní zkouška ‚na pevnost‘, domácnostní spotřeba). To byl patrně také důvod, proč bylo pro nové balení zápalek užito slova domácnostní, proč se odborníkům z výroby nebo distribuce zdálo označení s neshodným přívlastkem málo odborné.

Je samozřejmé, že výroba či obchod potřebují pro nový druh zboží stanovit přesný název (v tom smyslu by však bylo ještě přesnější pojmenování zápalky v domácnostním balení či v balení pro domácnost); jestliže se však propaguje takový odborně technický název mezi běžnými spotřebiteli a přitom jde o běžnou, každodenně užívanou věc, nelze to považovat za vhodné. Nemůžeme se pak kupujícím divit, že považují přesný termín za příliš nadnesený a budou raději nakupovat zápalky pro domácnost, popř. velké krabičky (dlouhých) zápalek (vedle tradičních malých).

Naše řeč, volume 56 (1973), issue 1, pp. 54-55

Previous Jaroslav Kuchař: Konzultátor a postgraduant?

Next Anna Jirsová: Ustoupit ze závazků?