Časopis Naše řeč
en cz

Úsilí proti něčemu?

Libuše Kroupová

[Drobnosti]

(pdf)

-

Naši pozornost upoutal nadpis článku v Zemědělských novinách (15. 1. 1971) Obětavé úsilí lidí proti následkům nepřízně počasí. Pisatel užil vazby úsilí proti něčemu zřejmě buď ve snaze o zkratkovitost vyjádření — vypustil spojení v boji —, nebo nápodobou vazby boj proti něčemu. Ať byly jeho pohnutky jakékoli, není možno s touto vazbou souhlasit. Zcela kladný význam slova úsilí se zde dostává do rozporu s tím významem předložky proti, který jako výraz vazby dějových slov slouží k vyjádření opozice, činnosti nepřátelsky zaměřené ap. — naproti tomu je významově harmonující spojení boj proti něčemu. Nápodobou tohoto spojení dochází ke křížení vazeb. Není to v našem jazyce případ ojedinělý.[1]

[271]Podst. jméno úsilí je jméno dějové a tato jména si často uchovávají vazbu sloves, jimiž jsou motivována. Máme-li posoudit vazebné možnosti slova úsilí, je proto třeba vyjít od vazeb slovesa usilovat. Jako běžnou vazbu uvádí SSJČ u slovesa usilovat vazbu s předložkou o (oč), jako řidší vazbu infinitivní a ojedinělou vazbu s předložkou k (ta vznikla zřejmě nevhodným křížením s vazbou slovesa směřovat k něčemu). Stejně tak i podst. jméno úsilí, jak uvádí i SSJČ, se může pojit s předložkou o (úsilí o mírové vyřešení sporných otázek, úsilí o zlepšení metod práce) nebo s infinitivem (úsilí vzkřísit raněného). Řidčeji se vyskytuje také s předložkou po (úsilí po dokonalosti, z J. Fučíka); tato vazba vznikla patrně křížením s vazbou podstat. jména snaha (po něčem). V dokladovém materiálu lexikální kartotéky ÚJČ najdeme ojediněle i vazbu s předložkou k (úsilí k uskutečnění grandiózních úkolů, z Lit. novin). I tuto vazbu bychom hodnotili jako nevhodnou, stejně jako odpovídající vazbu slovesnou. Je doložena i vazba s předložkou za (úsilí za zlepšení služeb, z Tvorby); původ této vazby můžeme opět hledat v nevhodném křížení s vazbou slova boj (za něco) a vlivem hesel typu „za lepší…“. To, že se projevuje v jazyce tendence uplatnit vedle předložky o předložku jinou, s ní vcelku synonymní, ale s více vyhraněným významem cílovým (za, k, po), není překvapující.

Jaký závěr tedy vyplývá pro hodnocení vazby slova úsilí v uvedeném textu? Buď je nutno doplnit spojení v boji (Obětavé úsilí lidí v boji proti…), anebo užít slovesa překonat ve spojení s infinitivem (Obětavé úsilí lidí překonat následky nepřízně počasí).


[1] Srov. též A. Jirsová, Odolný k něčemu, NŘ 50, 1967, s. 305n.

Naše řeč, ročník 54 (1971), číslo 4, s. 270-271

Předchozí Vladimír Mejstřík: Z posledního, 40. sešitu Slovníku spisovného jazyka českého

Následující Alena Polívková: Radíme a kritizujeme