Časopis Naše řeč
en cz

Verše

B.

[Posudky a zprávy]

(pdf)

-

Martin Sládkovič: Verše. I. 1918. Nákladem Elemíra Bežo v Trnavě. Stran 290. Cena?

Jablko nepadlo daleko od stromu. Syn Ondřeje Sládkoviče vstoupil v šlepěje otcovy a šťastně v nich kráčí. Dlužno přičísti prof. dr. Jaroslavu Vlčkovi za dobrou zásluhu, že přiměl básníka k vydání těchto Veršů. Však se mu také za to odvděčil básní Venovanie.

Nás zajímá především tvarová a jazyková stránka sbírky. Sládkovič udeřuje tu ve všechny struny básnické a zkouší všecky formy její: výpravné, lyrické i dramatické. Není snad formy básnické, aby ji nebyl naplnil jarým harmonickým duchem svým. I prostá bajka si tu vykračuje ve verši stejně jako vzletná óda a básnické poslání nebo truchlozpěvná nénie; dramatická scéna, sonetový věnec, vesnická idyla našly stejně milý, srdečný a přiléhavý výraz. Mluva Sládkovičova zní někdy prostince, jako bublání potůčka, jindy se vzpíná k značné mohutnosti, ale zůstává málo květnatá a obrazná. Umí laškovati, ale i srdceryvně vnikati do duše. Když volá Žit chceme!, věru zná naši povahu a její slabiny; [146]slyšíme mužnou pevnost a odhodlanost trpěti, snášeti příkoří, ale nevzdati se, dokud nekyne vítězství. Sklon k selance zvlášť mile vyzírá z epických básní, kdež opět ryzost citů, srdečnost a prostý (někdy až příliš prostý) výraz vévodí. Pro krásu přírodní Sládkovič má srdce vždy otevřeno; láska k rodnému kraji a k lidu zabírá je ostatkem a vyluzuje vždy nové tóny jeho lyře. Slovenština autorova je zvlášť úzce spřízněna s češtinou; srozumitelnost všeobecnou podporuje, že není dialekticky zabarvena.

Naše řeč, ročník 3 (1919), číslo 5, s. 145-146

Předchozí Václav Ertl: O výrazech zesilovacích, vzniklých otřením významu

Následující Š.: Bolševické peklo v Petrohradě za komuny a rudá hrůzovláda

cheap icmeler transfersdalaman airport transfersdalaman transfersdalaman vip transfer
© 2011 – HTML 4.01 – CSS 2.1