Milena Rulfová
[Short articles]
-
V období sklizně hospodářských plodin slýcháme nebo čítáme často v hromadných sdělovacích prostředcích, že kombajnér XY už má na kontě tolik a tolik hektarů posečeného obilí, že traktorista XY si připsal na (své) konto dalších 10 ha sklizené cukrovky atp. — Podstatné jméno konto je slovo italského původu, jehož se užívá ve finanční a obchodní oblasti, a to hlavně ve významu ‚otevřený účet, zvl. v peněžním ústavě‘. Zvýšení peněžní částky na kontě se často označuje frazeologizovaným spojením připsat (si) na konto, popř. také zvýšit (své) konto. Slovo konto se objevuje už delší dobu (v přeneseném významu) i mimo specializovanou oblast finanční a obchodní. V obecné češtině se vyskytují obraty pít na něčí konto, utrácet na konto něčeho aj., v publicistickém stylu pak (jako kladně hodnotící) obraty mít na kontě, připsat si na konto ve významu ‚zasloužit se (o něco), dosáhnout (dalšího) úspěchu, rozšířit své zásluhy (o něco)‘ apod. Ve všech těchto případech se užívá místo podstatného jména konto také českého slova účet. — Obrazná vyjádření mnohdy ztrácejí častým užíváním svou působivost, stávají se pouhým (novinářským) klišé a snadno se jich pak užije i v nevhodné souvislosti. Za takový případ povazujeme titulek Kilometr na kontě štítu (Zemědělské noviny 27. 11 1970, s. 1), jímž byla uvedena zpráva o tom, že sovětský razicí štít se dobře uplatňuje při budování pražského metra a že s jeho pomocí už bylo proraženo tisíc metrů podzemního tunelu. Máme za to, že snaha po přitažlivosti novinového titulku zde přesáhla únosnou míru a že titulek působí spíše toporně, vyumělkovaně, a navíc je i nesnadno srozumitelný.
Naše řeč, volume 54 (1971), issue 1, p. 68
Previous Alena Chmelová: Potřebujeme anglické termíny input, output a computer?
Next Blažena Rulíková: Vedlejší promluvová linie