Názorové střety?

Anna Jirsová

[Short articles]

(pdf)

-

V korespondenci Ústavu pro jazyk český se často opakují kritická upozornění na nová nebo domněle nová slova, jež se vyskytnou v novinách nebo v rozhlasovém vysílání. Mezi taková slova patří v poslední době např. podstatné jméno střet, které se častěji objevuje v publicistických projevech ve spojeních jako názorové střety, střety různých stanovisek apod.

Slovo střet pociťují někteří uživatelé jako nesprávné a zcela zbytečně nahrazující obvyklejší střetnutí. Při posuzování správnosti či nesprávnosti nově vytvořených slov vycházíme (a) z hlediska systémového, (b) z hlediska funkčního.

(a) Podstatné jméno střet je tvořeno stejně jako některá jiná podstatná jména dějová od tzv. okamžitých sloves s příponou -nout. Např. od sloves slétnout se, dopadnout jsou vytvořena podstatná jména slet a dopad a stejně od slovesa střetnout se je odvozeno podstatné jméno střet. (Je však možné tato podstatná jména tvořit i od sloves nedokonavých, např. sed od slovesa sedět.) Tento způsob tvoření nazýváme konverzí. Jde o utvoření nového slova na základě slova, které v jazyce již existuje, v podstatě jeho přeřazením k jinému slovnímu druhu. Je to způsob tvoření, který je v češtině zcela běžný (srov. holub — holubí, černý — čerň aj.).

(b) Podstatné jméno střet označuje totéž co podstatné jméno střetnutí ve významu ‚bojové utkání, srážka, rozepře‘. To však není nic neobvyklého, že se pro označení jedné věci, jednoho jevu vytvoří více pojmenování, tzv. synonym. Taková slova bývají rozlišena jemnými významovými odstíny, a především stylově, tj. tím, že se jich užívá v různých druzích projevů. Např. významy dvojic podstatných jmen dopadnutí — dopad, rozpadnutí — rozpad, spadnutí — spad jsou v podstatě shodné, kratším podobám těchto podstatných jmen se však dává přednost v projevech odborných, např. poločas rozpadu, úhel dopadu, radioaktivní spad apod. Totéž platí pro podstatná jména střetnutí a střet. Slovo střet se dnes omezuje víceméně na slohovou oblast publicistickou. Zároveň můžeme v současném jazyce pozorovat náznaky jemného významového rozlišování obou slov. Podstatné jméno střetnutí se objevuje spíše v těch případech, kdy jde o činnost fyzickou. Mluví se o válečných střetnutích nebo o rohovnickém střetnutí apod. Proti tomu podstatné jméno střet se objevuje především tam, kde jde o spor názorů, o konfrontaci různých pojetí apod.

Připomeňme ještě, že vůbec nejde o slovo nové. V lexikálním archívu Ústavu pro jazyk český je doloženo už z díla Sv. Čecha a Ad. Heyduka, tedy jako slovo básnického jazyka. Dnes tedy dochází k jeho stylovému přehodnocení, využívá se ho jako slova publicistické vrstvy (podobně tomu bylo se slovem [61]družba přejatým z ruštiny, které u Sv. Čecha bylo poetismem). Avšak proto, že se nestalo běžným jako jiná stejně tvořená slova, cítí se dnes jako novotvar.

Naše řeč, volume 53 (1970), issue 1, pp. 60-61

Previous Jiří Kraus: O slovenštině pro sekretářky

Next Alena Chmelová, Zdeněk Salzmann: K několika novým amerikanismům v češtině