Upozornění cestujícím?

Hana Prouzová

[Drobnosti]

(pdf)

-

Vyhlášky s tímto nadpisem si povšiml v tramvaji jeden z našich čtenářů a ptá se nás, zda je jazykově správný. V nadpisu ho [261]upoutala vazba podstatného jména upozornění s 3. pádem závislého podstatného jména. Žádá nás o odpověď, proč se zde objevuje právě 3. pád.

Uvedeným spojením se vyjadřuje, že se cestujícím dostává jistých informací, že je jim určeno nějaké sdělení (upozornění). A právě pro vyjádření toho, komu je sdělení (upozornění) adresováno, tedy příjemce v širokém slova smyslu, adresáta sdělení, se ukazuje 3. pád jako nejvhodnější. Proto se 3. pád vyskytuje tak často ve spojení se jmény označujícími něco (zpravidla nikoli konkrétního), co lze někomu dát, poskytnout, srov. informace účastníkům zájezdu, uznání Pražanům, podpora lesnímu hospodářství, pocta umělcům, odměny pracujícím a další. Týž význam příjemce, adresáta má ovšem 3. pád i ve vazbě se slovesy, jako jsou darovat, věnovat, napsat, umožnit, určit někomu něco. Vazba podstatného jména upozornění a dalších uvedených jmen se 3. pádem splňuje jeden důležitý požadavek; je totiž významově jednoznačná. Totéž už nemůžeme říci o jiné možné vazbě těchto jmen, a to s 2. pádem, kterou měl patrně na mysli také náš čtenář. Povšimněme si proto blíže i této vazby.

Podstatná jména upozornění, podpora, pocta, odměna apod. jsou jména s významem dějovým utvořená od příslušných sloves. Tato slovesa mají pravidelnou vazbu se 4. pádem bezpředložkovým (jsou to tzv. slovesa přechodná), tedy upozornit čtenáře, podporovat návrh atd. U jmen dějových od nich odvozených se tato vazba mění ve vazbu s 2. pádem, srov. např. zakázat vjezd — zákaz vjezdu, snížit ceny — snížení cen, a podobně také upozornit cestující — upozornění cestujících. Tato vazba s 2. pádem upozornění rodičů, čtenářů apod. však není významově dost zřetelná, jednoznačná; lze ji totiž chápat jak na pozadí vět rodiče, popř. čtenáři upozornili (jména rodiče, čtenáři vyjadřují původce upozornění), tak na pozadí vět významově právě opačných upozornili jsme rodiče, čtenáře, tedy rodiče, čtenáři byli upozorněni (táž jména vyjadřují adresáta upozornění). Jazyková praxe se proto takovýmto prostředkům pokud možno vyhýbá, zejména v projevech určených veřejnosti, kde jasnost a srozumitelnost sdělení je základním požadavkem, a volí spojení jednoznačná. Tento požadavek splňuje v našem případě vazba s 3. pádem.

Z našeho výkladu vyplývá, že vazba s 3. pádem je v uvedených případech vhodná a naprosto správná. Stejně hodnotíme i spojení s 3. pádem u jmen, která nemají dějový charakter, srov. medaile vítězům, dárek mamince aj. Vazba s 3. pádem je příznačná pro různé nadpisy a upozornění; pro její úspornost jí využívá zejména denní tisk, z něhož jsou také vzaty naše doklady. Je běžná, a to i v poněkud pozměněné podobě; pro stručnost a pádnost vyjádření bývá zde totiž někdy jen jméno v 3. pádě, např. všem čtenářům našeho listu, řidičům motorových vozidel, obyvatelům hlavního města aj. Lze si snadno domyslet, že jde o nějaké upozornění, výzvu.

Závěrem bychom chtěli ještě dodat, že se pro význam příjemce, jak jsme o něm mluvili, vyvinula rovněž vazba předložková, a to se 4. pádem, např. upozornění pro cestující, odměny pro nejlepší pracovníky, spravedlivé tresty pro rozkrádače apod. I tato vazba je správná a vhodná.

Naše řeč, ročník 52 (1969), číslo 4, s. 260-261

Předchozí Jaromír Bělič: Ještě jednou Česko

Následující Miloš Helcl: Nová složená slova