Jiří Kraus
[Short articles]
-
V názvosloví samočinných počítačů se projevují především dva charakteristické rysy: a) Celý obor se začal ustavovat poměrně pozdě; nevytváří tedy termíny vlastní, ale přejímá je z oborů věcně nebo funkčně příbuzných. b) Většina názvů je úzce spjata s konkrétní činností samočinných počítačů, které se spolu s doprovodnými návody a instrukcemi dovážejí ze zahraničí. Protože se strojové zpracování informací a konstruování samočinných počítačů nejrůznějšího typu rychle vyvíjí, nelze mnohdy zabránit tomu, že je odborná, zvláště mluvená slovní zásoba rozmnožována o výrazy přejaté z původního jazyka instrukcí, především z angličtiny a z ruštiny. Úkolem kodifikace názvosloví samočinných počítačů je vytvořit vhodné české termíny za cizí výrazy, které v českém textu nabývají slangového zabarvení.
V poslední době se můžeme v profesionální mluvě pracovníků výpočetní techniky často setkat s výrazy hardware [hárdvér] a software [softvér]. Hardware označuje souhrn konstrukčních součástí samočinného počítače. V československé státní normě je uveden odpovídající termín technika počítače nebo také technické vybavení počítače. Slovo technika je však pro odborné i slangové vyjadřování příliš obecné, stejně jako jeho odvozeniny, např. přídavné jméno technický. Potíže, které vznikají např. při překladu stručného a výstižného anglického spojení hardware representation, jsou zřejmé. Vyskytují se tedy v řadě textů (např. v názvech přednášek, v odborných publikacích atd.) spolu s nepřeloženým výrazem hardware i odvozované a skloňované tvary tohoto slova — hardwarový, hardwaru, s hardwarem atd. Podobně je tomu i v ruštině a v němčině, kde domácí podoba tohoto anglického termínu rovněž chybí.
Protějškem výrazu hardware je i další termín software, který označuje vše, co umožňuje činnost počítače, především souhrn zpracovávaných programů. Naše kodifikace uvádí pro software výrazy kultura počítače, funkční vybavení počítače, operační vybavení počítače. Obdobně jako v případě prvním je pro tuto podobu charakteristická stránka popisná a výkladová, zatímco stručnost termínu a jeho schopnost tvořit odvozená slova jsou zde potlačeny. Tento nedostatek je zřejmý zvláště v mluveném jazyce.
Oba výrazy, hardware i software, jsou v angličtině slovy složenými. Základem je podstatné jméno ware, ‚zboží‘. Přídavné jméno hard znamená ‚tvrdý‘, celé spojení hardware označuje původně železářské zboží. Anglické software, doslova ‚měkké zboží‘, pak odpovídá českým výrazům ‚textil, střižní zboží‘. Anglická terminologie, v níž se nové názvy tvoří velmi málo odvozováním a skládáním, ale především přejímáním slov z jiných oborů, zde výrazně ovliv[311]nila slovotvorný princip počítačového názvosloví českého.
Z nesouladu mezi užíváním termínů technika počítače — hardware a kultura počítače — software je účelné vyvodit závěr, že je třeba vytvářet vhodné výrazy české, schopné plnit funkci termínů jak v psaném, tak i v mluveném styku. Anglické termíny hardware a software totiž působí v českém textu neústrojně a mění se z pojmenování odborných ve výrazy slangové. Jejich užíváním se stírá zřetelnost a srozumitelnost, která je u odborných projevů jedním z nejdůležitějších požadavků. Zároveň se tím ochuzuje i slovní zásoba češtiny, protože prostředky jí vlastními se nevytvářejí vhodná pojmenování nově vznikající skutečnosti.
Naše řeč, volume 51 (1968), issue 5, pp. 310-311
Previous Miloslava Knappová: Co znamená slovo pofiderní?
Next Miloslava Knappová: Datum narození, státní příslušnost