Libuše Kroupová
[Short articles]
-
Přídavné jméno závadový je odvozeno od podstat. jména závada, jehož nejběžnějším významem je ‚nedostatek na věci, chyba, vada‘. Označuje se tedy příd. jménem závadový osoba, která má nějakou vadu? V tom případě bychom nejspíše pomyslili na vadu tělesnou. Skutečný význam slova ve výpovědi nám pomůže objasnit teprve kontext. V Zemědělských novinách (XXIV, č. 30, s. 6) jsme četli větu: „Do pátrání po pohřešovaném chlapci byly nasazeny všechny útvary Veřejné bezpečnosti, které rozšířily okruh i na závadové osoby po celé republice“. Má snad tedy podst. jméno závada ještě nějaký speciální význam v právní oblasti? Skutečně má, ale toho se užívá v množ. čísle a znamená ‚hypotéka, služebnost n. jiné omezení váznoucí na nemovitosti‘. Z toho je patrno, že se budeme muset vrátit k prvotnímu významu, i když ne k právnímu termínu, a [307]to ‚vada, chyba‘. Závadové osoby jsou osoby, u nichž bylo činností bezpečnostních orgánů zjištěno spáchání trestního činu, provinění nebo přestupku. Jsou souhrnným označením pro všechny přestupníky (‚ti, kteří se dopustili přestupku a zodpovídají se před národním výborem‘), provinilce (‚ti, kteří se dopustili provinění a jsou postiženi místním lidovým soudem‘) a konečně i pachatele (‚ti, kteří se dopustili trestného činu a jsou trestáni soudem — původně osoby podezřelé, pak obviněné, obžalované a posléze odsouzené‘). Protože přídavné jméno závadový nesouvisí významově s právním termínem podst. jména závada, nepovažujeme z významového hlediska spojení závadové osoby za vhodné. Ze slovotvorného hlediska patří příd. jméno závadový k typu velice produktivnímu. Takováto adjektiva vyjadřují zpravidla určení, z jaké látky nebo jakého původu něco je (kořenový, betonový, bramborový aj.), ale mají význam i široce vztahový (zvukový, rozhlasový, motorový, náborový). Méně je zastoupen typ přídavných jmen tvořených od podstatného jména dějového (náborový). Srov. dále spojení úklidová služba, údržbový materiál, ústupový pochod, vývojové typy ap. Patří k nim i naše přídavné jméno závadový. Jak jsme už uvedli, máme však k němu výhrady především z hlediska významového. Z tohoto důvodu by bylo správné hledat nové pojmenování nebo se spokojit s cizím slovem delikvent.
Přídavné jméno poruchový patří svým tvořením ke stejnému typu jmen jako příd. jméno závadový. Tím, že je jako základu pro tvoření přídavného jména užito podstatného jména porucha, vynechává se onomaziologický spoj dějový a uvádí se přímo předmět, o který jde. Poruchová služba má na starosti odstraňování a vyhledávání poruch na vodovodním nebo plynovodním potrubí, na telefonním vedení aj. I když toto přídavné jméno je srozumitelné spíše jen specialistům než širšímu okruhu uživatelů, přece nejde u něho z hlediska významového o takovou nepřesnost a dvojznačnost, jako je tomu u přídavného jména závadový, proto s jeho užitím můžeme souhlasit.
Naše řeč, volume 51 (1968), issue 5, pp. 306-307
Previous Běla Poštolková: Želatina, ale gel?
Next Miloslava Knappová: Dozorství přehrady?