Časopis Naše řeč
en cz

K nastávajícímu sjezdu slavistů v Praze

Jaroslav Kuchař

[Posudky a zprávy]

(pdf)

-

Mezinárodní slavistické sjezdy mají již téměř čtyřicetiletou tradici jako největší a nejzávažnější mezinárodní setkání slavistů z různých zemí; tím jsou i nejvyšším fórem pro badatele o jazyce a literatuře a také historii jednotlivých slovanských národů, tedy také pro bohemisty, znalce českého jazyka a literatury. Při těchto hromadných setkáních, konaných nyní pravidelně po pěti letech, jde nejenom o prodiskutování důležitějších a aktuálních vědeckých otázek dnes již celé řady oborů zahrnovaných do širokého rámce slavistiky, nejen o přímou konfrontaci názorů na tyto otázky, ale rovněž o vzájemnou informaci o badatelské práci v jednotlivých vědních střediscích a o plnění naplánovaných společných úkolů, a v neposlední řadě i o navázání, popř. utužení vědeckých kontaktů pracovišť i jednotlivých pracovníků.

Kdežto sjezdy uskutečněné před 2. světovou válkou, z nichž první se konal r. 1929 v Praze a druhý r. 1934 ve Varšavě a Krakově (konat třetí sjezd, zcela připravený pro r. 1939 v Bělehradě, znemožnila válka), byly svým rozsahem i počtem účastníků poměrně omezené, sjezdy poválečné již svým mnohem větším rozsahem svědčí o nebývalém rozvoji slavistiky v celém světě, a to i v zemích neslovanských, zejména v zámoří. Tak již čtvrtý sjezd konaný v Moskvě (pro složitou poválečnou situaci až v r. 1958) a pátý r. 1963 v Sofii zřetelně předstihly kongresy předchozí jak počtem účastníků (vždy kolem 2000), tak i šířkou problematiky. Od r. 1955 po slavistické konferenci v Bělehradě připravuje tyto sjezdy Mezinárodní komitét slavistů; při něm (a zároveň při jednotlivých národních komitétech) byla postupně ustanovena řada speciálních vědeckých komisí, jako např. komise pro slovanský jazykový atlas, onomastická, edičně textologická, komise pro lingvistickou terminologii, pro mluvnickou stavbu, pro poetiku a stylistiku, pro dějiny slavistiky aj. s konkrétním úkolem vypracovat velké společné dílo anebo s úkolem koordinovat studium v jednotlivých vědních úsecích. Tím ovšem nabyla mezinárodní slavistická práce i vzájemné styky na značné intenzitě, nicméně slavistický sjezd si své postavení vrcholného vědeckého setkání slavistů zachoval.

Toto postavení bude mít zajisté i VI. mezinárodní slavistický sjezd, který se koná od 7. do 13. srpna 1968 v Praze, a to za předsednictví akad. B. Havránka, dnešního předsedy Mezinárodního komitétu slavistů. Sjezdová [179]jednání budou probíhat v pěti samostatných sekcích: jazykovědné, literárněvědné, literárně lingvistické, lidové slovesnosti a obecně slovanských historických problémů. Největší účast a také nejzávažnější příspěvky se očekávají v prvních dvou sekcích. Po zkušenostech z minulých sjezdů snaží se organizátoři VI. sjezdu, aby jednání bylo co nejméně roztříštěno; proto byly referáty v jednotlivých sekcích značně omezeny jak tematicky, tak co do počtu; přitom více než polovina času bude věnována otevřeným výměnám názorů v diskusi (referáty budou předem publikovány a kromě toho dostane každý účastník sborník résumé sjezdových přednášek). Soustředění bude dosaženo i tím, že veškeré jednání bude probíhat jen v nerozdělených zasedáních jednotlivých sekcí (kromě drobnějších sdělení).

Z velkého počtu přihlášených referátů mohu zde přirozeně upozornit jen na některé, zejména na ty, které nás zajímají z hlediska jazykovědného (tedy v podstatě na referáty první sekce) a na nichž se podílejí naši lingvisté, a zmínit se i o nejzajímavějších referátech zahraničních z této sekce.

Tak v úseku fonologických a morfologických problémů přednese z domácích účastníků referát J. Vachek o vývoji slovanských fonologických systémů, E. Pauliny o stavbě slabiky, M. Dokulil o dialektice výrazu a významu v morfologické stavbě slovanských jazyků, F. V. Mareš o historickém vývoji slovanské deklinace a M. Komárek o vývoji morfematické struktury českého slovesa. Pozornost se tu však soustředí např. i na referát M. Halleho (USA) o generativní fonologii, R. Abernathyho (USA) o diachronii hláskových systémů, V. V. Ivanova (SSSR) o indoevropských a slovanských slovesných tvarech, D. S. Wortha (USA) o „povrchové“ a „hloubkové“ struktuře v morfologii aj.

Co se syntaktické problematiky týká, bude tu novější tzv. generativistický směr zastoupen v několika referátech jak domácích badatelů, A. V. Isačenka a P. Sgalla (u obou s užší tematikou pořádku slov), tak i cizích M. Ivićové (z Jugoslávie), F. Pappa (z Maďarska) a R. Růžičky (z NDR — ten bude referovat o slovesném rodu). Zvláštní místo je věnováno historické syntaxi, např. v referátech J. Bauera, H. Birnbauma (USA), V. I. Borkovského (SSSR) aj.

V okruhu lexikální problematiky, poměrně slaběji zastoupeném, bude mít jeden z hlavních referátů V. V. Vinogradov (SSSR) o homonymii a Z. Stieber (Polsko) o kritériích autonomnosti slova. O teorii tvoření slov budou referovat zejména polští zástupci. Generativní pohled na slovní zásobu bude reprezentován referátem J. Horeckého, matematický aspekt pak zejména příspěvkem H. Kučery (USA). Bude tu však i řada referátů etymologických a sémaziologických.

Otázkám slovanských spisovných jazyků, jejich normě, vzájemným vztahům a vývoji bude věnována pozornost zvláště v referátu Fr. Daneše o dialektických tendencích ve vývoji spisovných jazyků, Al. Jedličky [180]o zkoumání dynamiky současných spisovných jazyků a variantnosti spisovné normy, a dále např. S. Urbanczyka (Polsko), L. Gumecké (SSSR) a R. Autyho (V. Británie) aj. Sem lze zařadit i referát V. Blanára o výpůjčkách v slovanských jazycích a J. Běliče o postavení původních německých výrazů v češtině, které souvisejí s problematikou jazykových kontaktů. Řada referátů se bude týkat otázek dialektologických.

V literárně lingvistické sekci, v níž je soustředěna problematika stylistická, je třeba se z našeho hlediska zmínit zvl. o obecném referátě K. Hausenblase o výstavbě promluvy a stylistice a M. Jelínka o syntakticko-stylistických tendencích v soudobé próze.

Ve zvláštních podsekcích se bude diskutovat o otázkách strojového překladu (s hlavním referátem P. L. Garvina z USA o lexikálních jednotkách), dále o otázkách podřadného souvětí, o problematice týkající se slovesného vidu a o komplexní problematice onomastické.

Již tento stručný nástin programu těch sekcí slavistického sjezdu, v nichž jsou zastoupena lingvistická témata, svědčí o bohaté náplni sjezdového jednání. Sjezdu předloží k diskusi své dosavadní výsledky i plány celá řada komisí Mezinárodního slavistického komitétu. Kromě toho bude uspořádána mezinárodní výstava vědeckých slavistických publikací, které vyšly po V. sjezdu, tj. po r. 1963. Sjezd se bude konat v budovách filosofické a právnické fakulty Karlovy university a zúčastní se ho ovšem také domácí vědečtí zájemci i studenti. Naše vědecká pracoviště vydají k této příležitosti několik publikací; vedle již zmíněného sborníku résumé bude to sborník čs. přednášek, další (3.) svazek Travaux linguistiques de Prague, fakultní sborník Slavica Pragensia X, příslušné svazky universitních sborníků University J. E. Purkyně v Brně a Palackého university v Olomouci, sborník Ústavu ruského jazyka a literatury (věnovaný K. Horálkovi), publikace o dějinách slavistiky na Karlově universitě aj. Také některé z našich časopisů (např. Slovo a slovesnost, Slavia) budou svou tematikou zaměřeny k sjezdovým jednáním. O nejzajímavějších pracích týkajících se tematiky blízké NŘ budou čtenáři našeho časopisu postupně informováni; náš časopis k této příležitosti zároveň otiskuje Teze Pražského lingvistického kroužku (viz zde na s. 152n.), které byly předloženy již I. sjezdu v r. 1929 a jejichž část týkající se jazykové kultury i vyučování jazykům česky od té doby dosud publikována nebyla.

Vedle vědeckého významu bude mít ovšem VI. sjezd značný dosah společenský a soustředí na sebe pozornost odborné (a zčásti i neodborné) veřejnosti ze zemí slovanských i neslovanských.

Naše řeč, ročník 51 (1968), číslo 3, s. 178-180

Předchozí Antonín Tejnor: Studie o vztahu mezi jazykem a technikou

Následující Emil Dvořák: Rozhlasový cyklus pořadů o českém jazyku

cheap icmeler transfersdalaman airport transfersdalaman transfersdalaman vip transfer
© 2011 – HTML 4.01 – CSS 2.1