Časopis Naše řeč
en cz

Radíme a kritizujeme

NS, MK, MB

[Drobnosti]

(pdf)

-

Působí Labe škodlivě na živý organismus ve vodě?

V informaci Rudého práva z 2. října 1967 o hromadné otravě ryb v Labi jsme četli větu: „(… příčinou otravy … byl izooktanol.) Podle předběžného zjištění VB únik tohoto silného rozpouštědla do Labe, které škodlivě působí na živý organismus ve vodě, způsobila nedbalost opravářů ústeckého Spolku…“ Také pisateli této informace můžeme vytknout nedbalost: použití vztažného zájmena který v takovém tvaru a postavení, že se může vztahovat ke dvěma podst. jménům v řídící větě (rozpouštědlo, Labe). Podobného nedopatření by se měl pozorný stylista vyvarovat — jazykové vyjádření má být (kromě záměrně aktualizovaných projevů, např. uměleckých, diplomatických aj.) jednoznačné. — Náš případ je v rozporu s onou zvyklostí češtiny, podle níž vztažné zájmeno stojí co nejblíže za tím podstatným jménem v řídící větě, [63]k němuž se vztahuje. Žádoucí bezprostřední vztah mezi touto dvojicí přerušuje v naší větě podst. jméno Labe a s ním pak, jakožto s nejbližším podst. jménem v příslušném tvaru, automaticky spojujeme vztažné zájmeno které. K odstranění tohoto nedostatku je ovšem zapotřebí důkladnější úpravy, vlastně nové stylizace uvedeného větného celku: (… příčinou otravy … byl izooktanol.) Toto silné rozpouštědlo škodlivě působí na živý organismus ve vodě. Podle předběžného zjištění VB způsobila únik izooktanolu do Labe nedbalost opravářů ústeckého Spolku… — Stavba původní věty byla přetížena rozvíjejícími určeními, což mělo za následek nepřehlednost (a v jednom případě dvojznačnost) vztahů; přestylizováním jsme získali dvě jednoduché přehledné věty s jednoznačnými vztahy.

NS

Výpočtové nebo výpočetní středisko?

O tom, kdy užívat příd. jména výpočtový a kdy výpočetní, rozhoduje nejen význam těchto jmen, ale především terminologická konvence, úzus, v jakém se užívání toho kterého jména ustálilo. Obě uvedená přídavná jména se vztahují k podstatnému jménu výpočet (tj. vypočtení, zjištění něčeho počítáním, výsledek počítání atd.). Jsou to vlastně synonyma, která mají význam ‚sloužící k výpočtu, vypočítávání‘. Obě se uplatňují v odborné terminologii. Příd. jména výpočetní (výpočetní postup, výpočetní tabulky) se užívá jako termínu v ekonomii, např. ve spojení výpočetní technika (tj. souhrn technických prostředků k zrychlení výpočtů), nebo jako termín v pojišťovnictví (výpočetní vzorec — sloužící k vypočítávání pojišťovacích vazeb). Příd. jméno výpočtový (výpočtové metody) se užívá rovněž jako ekonomický termín, a to ve spojení výpočtové středisko (s. vybavené stroji na zpracovávání informací a provádějící výpočty). Spojení výpočetní technika, výpočtové středisko se tedy v terminologii ustálila v těchto podobách a ty je vhodné zachovávat. Nalezneme je i v Slovníku spisovného jazyka českého.

MK

Před brankáře Geleiho, nikoli „Geleie“

S tímto nesprávným tvarem „Geleie“ jsme se setkali v Rudém právu ze dne 2. 11. 1967. Připomínáme, že maďarská příjmení zakončená na -i, např. Petőfi, Széchényi [séčéni], Kisfaludi [kišfaludy], Jókai [-ji], Sziklai [-ji] přidávají k tomuto základě v 2. a 4. pádě -ho, např. Jókaiho, Sziklaiho, a tedy i Geleiho [gelejiho], v 3. p. -mu, Jókaimu, Sziklaimu, v 6. a 7. p. -m, Jókaim, Sziklaim. (Maďarská přípona -i označuje původ, odpovídá zhruba českému -ský, Jókai — z Jóky, Sziklai = Szikelský; jméno Petőfi (‚syn Petříkův = Petrovič‘) je složenina, -fi znamená ‚syn‘.) Ke skloňování podle vzoru „muž“ vede české uživatele těchto jmen obvykle chybná výslovnost. Koncové -i, jemuž předchází samohláska, většinou nesprávně vyslovují jako [j — gelej, jókaj] místo [ji — geleji, jókaji]. Výslovnost [jókaj] pramení z mylné představy, že koncové -i se v cizích slovech vyslovuje vždy jako [j] (viz O češtině pro Čechy, Praha 1963, s. 182).

MK

[64]Jak píšeme zimní stadión?

Není-li výraz „zimní stadión“ oficiálním názvem, má-li význam obecný, tj. kluziště, píšeme jej s malým počátečním písmenem, stejně jako např. spojení kulturní dům, osvětová beseda, dům pionýrů apod. Jsou-li tyto názvy oficiálním pojmenováním, jehož součástí zpravidla bývá i údaj, kde se jmenovaná instituce, budova apod. nachází, píšeme první slovo názvu s velkým počátečním písmenem: Zimní stadión v Praze, Osvětová beseda v Písku, Dům pionýrů a mládeže Julia Fučíka. Proto je např. správné: V naší zemi bylo vybudováno mnoho zimních stadiónů, ale Byla jsem bruslit na Zimním stadiónu (míním-li tím pražský stadión).

MK

Dřevosklad

Toto označení, které se objevilo na lipenské pile, považujeme za výraz slangový, tedy nespisovný. Vznikl mechanickým složením, stejně jako např. dřevoobchod, dřevozávod (viz Slovník spisovného jazyka českého I, s. 416), bez zřetele k tomu, že v češtině považujeme za vhodnější vyjádřit podobná pojmenování dvěma slovy: sklad dřeva ap.

MK

Jazykovou hyperkorektností

můžeme nazvat užití tvaru 1. pádu množného čísla od podstatného jména skokan „skokané“ (viz Práce 15. 11. 1967) místo kodifikovaného tvaru skokani (viz školní vydání Pravidel českého pravopisu, 1965); dochází zde k vyrovnávání s tvary na náležitými u podstatných jmen s příponou -an označujících obyvatele míst nebo příslušníky národů, např. občané, Moravané, Pražané aj.

MB

Tři grenobelští vyslanci?

Pod tímto titulkem se ve Večerní Praze 16. 11. 1967 objevila zpráva o tiskové konferenci se zástupci organizačního výboru X. ZOH v “Grenoble“(!). Tyto tvary, zvláště neskloňovaný tvar 6. pádu „v Grenoble“ (nebo snad je to pádová koncovka -e?!), jsou tím překvapivější, že jméno Grenoble [grenobl] se v češtině ve shodě se svým zakončením skloňuje zcela pravidelně podle tvrdého vzoru mužských podstatných jmen hrad, tedy v 1. a 4. p. Grenoble [grenobl], 2., 3., 6. p. (z, k, v) Grenoblu, 7. p. Grenoblem.

MB

Naše řeč, ročník 51 (1968), číslo 1, s. 62-64

Předchozí Hana Prouzová: Stožárista

Následující Josef V. Bečka: Opakování slova jako pojmenovávací prostředek

cheap icmeler transfersdalaman airport transfersdalaman transfersdalaman vip transfer
© 2011 – HTML 4.01 – CSS 2.1