Časopis Naše řeč
en cz

Snětivý klas v české pšenici?

K. K.

[Hovorna]

(pdf)

-

Venkovana přivedu na Žižkov, adresu má na lístku. »Ach, ta tu nebydlí — ta je — — počkejte: Libušina ulice! « Napříč Žižkovem. Poblíž radnice ptám se po Libušině ulici, abychom se neotměli. Kterak potom za tmy přečteš číslo? Tázaný chvíli vzpomíná. »Aha, Libušinova ulice! To jděte…« Sluchu nevěřím, ale nosím to měsíce s sebou. Ve mlýně za aprovisací střetnu se se sčetlým dělníkem. Za hovoru: »… na Žižkově, Libušinova ulice. Tedy tak? Přece: maminčina zástěra, třešně v maminčině zástěře — škola hravě a trvale může a nacvičiti. Kde to vězí? Správný jazyk, i jazyk lidový, je přece také duševním majetkem republiky!

Naše řeč, ročník 3 (1919), číslo 3, s. 93

Předchozí »Self made man«

Následující F. N.: Sté výročí

cheap icmeler transfersdalaman airport transfersdalaman transfersdalaman vip transfer
© 2011 – HTML 4.01 – CSS 2.1