Časopis Naše řeč
en cz

Trvalý zájem o jazykovou kulturu v Polsku

Jaroslav Porák

[Posudky a zprávy]

(pdf)

-

Již ve 2. vydání v poměrně krátké době vyšla v r. 1966 kniha Polszczyzna piękna i poprawna[1] (Polština krásná a správná), soubor jazykovědných statí a výkladů vybraných z polského časopisu Język Polski; sborník uspořádal [41]prof. S. Urbańczyk. O prvním vydání jsme v Naší řeči referovali, takže o obsahu není třeba již mluvit.[2]

Sborník byl ve svém prvním vydání míněn zřejmě také jako připomenutí a shrnutí dovršených čtyřiceti ročníků časopisu Język Polski (začal vycházet r. 1912). Jeho druhé vydání je o 150 stran rozsáhlejší než první (má celkový rozsah 703 strany (!) a vyšlo také v mnohem větším nákladu (1. vydání přes 3000 výtisků, druhé dokonce 7000 výtisků). To svědčí o velké oblibě a také potřebnosti publikací tohoto druhu i o zájmu, který veřejnost o problematiku jazykové kultury a jazykové správnosti projevuje. Sborník si přitom všímá otázek, ve kterých jej sotva může nahradit nějaká mluvnice nebo jiná jazyková příručka.

Jako v 1. vydání je i tu kniha rozčleněna do oddílů, a to do osmi. U sedmi z nich, totožných s 1. vydáním, došlo jen k drobnějším změnám (několik málo příspěvků bylo vypuštěno, asi dvě desítky novějších přidány). Nově je přidán obsáhlý oddíl o vlastních jménech osobních a místních (má přes 100 stran). Jsou tu vybrány příspěvky týkající se tvaroslovné, slovotvorné i pravopisné problematiky vlastních jmen. Jako u jiných oddílů i tady se začíná příspěvky obecnějšími, a to slovotvornými (tvoření místních jmen, tvoření zdrobnělin a přídavných jmen od vlastních jmen, tvoření a přechylování osobních jmen), tvaroslovnými (obtížné tvary některých typů jmen) a pravopisnými (např. vztah pravopisu a výslovnosti vlastních jmen, pravopis složených místních jmen). Druhou polovinu tohoto oddílu zaujímají příspěvky týkající se tvoření, skloňování a pravopisu jednotlivých vlastních jmen.


[1] Polszczyzna piękna i poprawna. Porady językowe, Ossolineum, Wroclaw — Warszawa — Kraków 1966, 2. pozměněné a rozšířené vydání, 703 strany.

[2] Srov. referát A. Šimonkové v Naší řeči 48, 1965, s. 108n.

Naše řeč, ročník 51 (1968), číslo 1, s. 40-41

Předchozí Marie Brunnhoferová: Besedy o jazyku

Následující Břetislav Koudela: Jména osad na Děčínsku