Pracovat nad novelou?

Miloslav Sedláček

[Short articles]

(pdf)

-

Vazba pracovat nad čím s významem ‚pracovat na něčem‘ je vazebný kalk podle ruského rabotať nad čem (nad projektom, nad dramoj).[1] Předložkové vazby (respektive okruhy jejich vazeb) jsou důležitou složkou jazykového systému, a to zvláště proto, že předložky jako slova v podstatě gramatická se uplatňují zejména svou funkcí usouvztažňovací. Jazykové prostředky sloužící k usouvztažňování bývají značně stabilní a projevuje se v nich výrazně také specifičnost jazyka. Proto nové vazby nepronikají do jazyka zdaleka tak snadno jako nová pojmenování. Přijetí nové vazby by mělo být spojeno s jejím (novým) funkčním uplatněním, jinak je neústrojným narušováním jazykové ustálenosti. Přejatá vazba pracovat nad čím nahrazuje ustálenou vazbu pracovat na čem[2] (popřípadě jiné možnosti vyjádření) zbytečně, protože nepřináší žádnou významovou diferenciaci.

Takové nefunkční vazebné novoty vznikají většinou při překladech cizojazyčných textů, jestliže se překladatel příliš mechanicky drží originálu a neuvědomuje si nebo nezná rozdíly mezi oběma jazyky. Elementární chyba je, jestliže se překladatel snaží přeložit cizí pojmenování ve všech případech ekvivalentem, který mu v domácím prostředí nejčastěji odpovídá, a nepřihlédne k tomu, že významový rozsah ekvivalentů se v obou jazycích někdy plně nekryje. Tak např. významový rozsah českého slovesa pracovat je užší než ruského rabotať. Proto je vhodné v některých případech volit za ně jinou náhradu, např. být zaměstnán, vyvíjet činnost, podávat výkon, zpracovávat aj.; leckdy je třeba ruské spojení se slovesem rabotať nahradit takovým spojením českým, v němž se žádný přímý ekvivalent ruského rabotať nevyskytne. Např. v 16. čísle Kulturní tvorby (z 20. 4. t. r.) byly v článku přeloženém z ruštiny a nazvaném Beseda s Babelem věty: Jak pracovat nad novelou? Jak pracovat nad krátkou povídkou? Je to zřejmě školácký překlad ruských vět (Kak rabotať nad novelloj?…) a zároveň příklad na to, že není možné převádět z cizího jazyka slovo za slovem. Volnější překlad by byl mnohem správnější, např. Jak psát novelu? Jak postupovat při psaní novely? atp.

Překladatelé by si ušetřili mnohou nepříjemnost, kdyby častěji a pozorněji užívali dobrých slovníků; v těch se právě rozdíly v rozsahu lexikálních významů a rozdíly ve vazbách obvykle vykládají a dokládají (viz např. heslo rabotať ve Velkém rusko-českém slovníku, díl IV, Praha 1959).

---

[1] Srov. též Naše řeč 45, 1962, s. 116.

[2] Těžko lze předpokládat, že by nahrazování vazby pracovat na čem mohlo být ještě dnes ovlivňováno puristickou kritikou, která jako správnou považovala pouze vazbu pracovat o čem (pracovat
o románě). Pochybenost tohoto názoru přesvědčivě ukázal Fr. Trávníček v knize Nástroj myšlení a dorozumění, Praha 1940, s. 127n.

Naše řeč, volume 50 (1967), issue 4, p. 247

Previous Běla Poštolková: Léčit se pro nespavost?

Next Zdeňka Sochová: Zavinila to spojka nebo?