Během — v průběhu

Libuše Kroupová

[Short articles]

(pdf)

-

Proti předložce během se před lety zvedaly odsuzující hlasy jazykových brusičů. Považovali ji za výraz nadbytečný,[1] za vůbec zbytečný,[2] za germanismus.[3] Zapomínali na to, že se setkáváme např. i ve francouzštině s výrazem au cours, v angličtině in course, v ruštině v tečenii ap. Tyto výrazy souvisí s představou času jako jistého běhu, postupu, toku a také čeština potřebuje výraz pro označení této představy. Jisté je, že nemůžeme pominout vliv němčiny, z jejíhož podnětu patrně výraz během vznikl. Přesto nelze předložku během zamítat, jde jen o to, umět jí správně užívat.

To má na zřeteli už podrobný článek o předložce během v Naší řeči,[4] který nepovažuje předložku během za chybnou, ale její užití omezuje na případy, kdy jde o ‚vyjádření děje postupujícího s pokrokem času‘. Za zbytečnou ji pokládá v tom případě, když jde o vyjádření ohraničeného úseku časového. Kladně i záporně hodnotí předložku během Haller v Rukověti mateřského jazyka.[5] Připomeňme si jeho záporné hodnocení: „Nelze však předložky během dobře užíti o ději, který nepostupuje souběžně s plynutím doby, o niž jde, nýbrž udál se toliko v jejím omezeném úseku a sám o sobě je vlastně bez znatelného průběhu časového“. Jako vyjádření vztahu současné průběžnosti kvalifikuje význam předložky během M. Jelínek v článku Nové nepůvodní předložky v obrozenské češtině.[6] V dalším článku Výrazy předložkové povahy v dnešní spisovné češtině[7] řadí během mezi výrazy předložkové povahy pro vztahy časové s významem časového vřazení obyčejně do průběhu nějakého děje.

Stručně jsme se dotkli vývoje v hodnocení předložky během. Můžeme konstatovat, že i když byla uznána za spisovnou, přece jisté omezení v jejím užívání trvá. Pokusíme se proto posoudit oprávněnost tohoto omezení.

[244]Uvedeme nejprve několik příkladů na užívání předložky během. Jsou to např. spojení: Během dopoledne přijely další delegace, během dne bude polojasno, během týdenního pobytu se delegace seznámila s prací oddělení, během druhého pololetí byly problémy vyjasněny, během letošního roku budou uspořádány tyto akce…, během jednání docházelo k rozporům, během porady bylo dosaženo shody, během studia odpadal zájem, během vysvětlovací kampaně se přesvědčil, že…, během výrobního procesu docházelo, došlo k… ap.[8] Ve všech těchto příkladech se vyjadřuje, že k určitému ději docházelo v rozmezí určitého časového úseku nebo v rozmezí určité déle trvající činnosti. Původní lexikální význam je u předložky během oslaben, ale předložka přitom neztratila spojení s východiskovým podstatným jménem běh. Ve spojení s podstatným jménem označujícím časový úsek (jako den, rok ap.) nebo déle trvající činnost (jako jednání, studium, porada, kampaň ap.) vyjadřuje shodně představu plynoucího času.

U řady těchto spojení je možno užít místo předložky během beze změny významu také předložkového výrazu v průběhu (např. nedostatky, které se vyskytly v průběhu tohoto roku, v průběhu sjezdového jednání vystoupilo v diskusi 38 delegátů, v průběhu funkčního období něco odvolávat, v průběhu druhé pětiletky, v průběhu tohoto procesu docházelo ke změnám ap.). Předložkový výraz v průběhu se častěji pojí s takovým podstatným jménem vyjadřujícím jistý časový úsek, které je blíže určeno předcházejícím přídavným jménem, zájmenem nebo číslovkou. Je vyjádřením popisnějším, má slohové zabarvení knižní a vyskytuje se zvláště v publicistice. Někdy se z důvodů stylistických předložka během s předložkovým výrazem v průběhu střídá. Tak např. ve větě ze Zemědělských novin: Protože záloha na pohyblivou odměnu se v průběhu roku krátí o 30%, tedy o 273 Kčs, bude při plnění úkolů během roku dostávat (družstevník) 1708 Kčs měsíčně (Zem. nov. 2. IV. 1965, s. 3). Nahradit však předložku během předložkovým výrazem v průběhu nemůžeme vždy (např. ve větě jako v průběhu dne bude polojasno pociťovali bychom to jako vyjádření toporné). Rozdíl mezi těmito výrazy je v tom, že v předložce během je původní význam podstatného jména mnohem víc oslaben než význam podstatného jména průběh v předložkovém výrazu v průběhu.

V uvedených spojeních bychom mohli užít kromě předložky během nebo předložkového výrazu v průběhu i prostých vlastních předložek jako na (něčem), při (něčem), za (něčeho), v (něčem), přes (něco) ap. Např. za (při) jednání docházelo k rozporům, za týdenního pobytu se delegace seznámila s prací oddělení, v letošním roce budou uspořádány tyto akce ap. Užití všech těchto předložek je zde rovněž možné, ale žádná z nich nevyjadřuje explicitně zaměření na časový průběh nějakého období, akce ap., v nichž se něco událo, jako je tomu naopak u předložkového výrazu v průběhu a u nevlastní předložky během.

Chceme-li však vytknout přesně stanovenou konečnou mez, hranici, kdy děj platil nebo bude platit, je užití výrazu během a v průběhu nevhodné, protože je nepřesné. Tak např., jestliže [245]s určitostí víme, že jistá práce bude skončena za určitý počet hodin, dnů ap., a chceme-li se přesně vyjádřit, užijeme předložek vlastních, jako za, na ap. Např. za dva dny bude oprava hotova, za čtrnáct dnů bude budova opravena. Kdybychom užili v tomto případě předložky během nebo v průběhu, znamenalo by to, že oprava může být provedena i dříve než za dva dny, než za čtrnáct dnů ap., vnesli bychom tím do svého vyjádření jistou neurčitost. Stejně tak musíme nahradit ve větě během třídenního jednání přijal sjezd rezoluci předložkové spojení během jednání spojením v závěru nebo na závěr třídenního jednání. Z kontextu vyplývá, že rezoluce nemohla být přijata kdykoli během jednání, ale jde zde opět o vytčení jisté konečné meze, hranice. Naopak můžeme konstatovat, že během zasedání promluvilo, promluví, bude mluvit několik řečníků (nebo také jen jeden), tj. dobu, kdy vystoupili, vystoupí neomezujeme. Stejně tak bychom neodmítali spojení během prázdnin se oženil, tradičně nahrazované spojením o prázdninách se oženil, obojí považujeme za stejně správné. Stalo se to někdy o prázdninách, dobu přesně nevymezujeme.[9] Nemohli bychom však říci, že „během svátku mistra Jana Husa se oženil“, ale jen na svátek… V tomto případě jde o přesné udání data, dne, kdy se svatba konala.

Závěrem shrnujeme: Předložka během a v jistých případech i předložkový výraz v průběhu jsou nejen správné, ale i potřebné k názornému vyjádření časového úseku, v jehož rozmezí (tj. v jistém jeho bodě, dílčím úseku nebo v celém úseku) došlo, docházelo, dojde k nějaké události ať průběžné, ať jednodobé či opakované. Protože oba výrazy nejsou vázány na vyjádření přesně stanovené konečné meze, hranice, neužijeme jich tam, kde nám o přesné vytčení, stanovení této meze, hranice půjde. Zde jsou na místě vlastní předložky za, na ap.

---

[1] Např. Brus jazyka českého, Praha 1881, 2. vyd., s. 85 srovnává výraz během s německým výrazem im Laufe nebo im Verlaufe. Viz i F. Bačkovský, Oprávce poklésků mluvnických v jazyce českém, Praha 1882, s. 50; K. Vorovka, Strážce jazyka, Praha 1896, s. 4.

[2] P. Zenkl, Rádce správné češtiny, 2. vyd., Praha 1913, s. 26.

[3] Fr. Bartoš, Nová rukověť správné češtiny, Praha 1901, s. 203.

[4] Během, Naše řeč 7, 1923, s. 71n.

[5] Jiří Haller, Rukověť mateřského jazyka I, Praha 1940, s. 51n.

[6] Milan Jelínek, Nové nepůvodní předložky v obrozenské češtině, Sb. Studie ze slovanské jazykovědy, Praha 1958, s. 153n.

[7] Milan Jelínek, Výrazy předložkové povahy v dnešní spisovné češtině, Sborník prací filosofické fakulty brněnské university XIII, Brno 1964, s. 117n.

[8] Materiál citován z vlastní excerpce časopisů: Rudé právo (1965, 1966), Práce (1965), Večerní Praha (1964), Zemědělské noviny (1965), Odborář 10, 14, 1965.

[9] V tomto případě předložka během ztrácí význam „průběhovosti“. Není to zjev ojedinělý; i jiné nevlastní předložky prepozicionalizací pozbyly nebo pozbývají postupně původního významu svého východiskového podstatného jména (např. kvůli, vůči, částečně i díky aj.).

Naše řeč, volume 50 (1967), issue 4, pp. 243-245

Previous Vladimír Šaur: Proti jazykové šabloně v Bulharsku

Next Běla Poštolková: Léčit se pro nespavost?