Radíme a kritizujeme
MK, MB, MS
[Short articles]
-
Pěttisíckrát
K častým dotazům v jazykové poradně patří pravopis násobných číslovek, a to především složených. Mluvnice mu obvykle nevěnují pozornost (uvádějí většinou tvary jednoduché: pětkrát, dvacetkrát, stokrát apod.) a Slovník spisovného jazyka českého je rovněž neuvádí. — Víme, že základní číslovky složené píšeme odděleně, každou část zvlášť: dvě stě, pět set sedm, pět tisíc sto šest. Utvoříme-li však z nich číslovky násobné, budeme je psát dohromady, jako jedno slovo: dvěstěkrát, pětsetsedmkrát, pěttisícstošestkrát, obdobně jako výraz třiapůlkrát, který je v Pravidlech českého pravopisu zaznamenán.
MK
Prodejna použitým zbožím
jsme četli na úředním razítku jedné z přidružených organizací n. p. Klenoty. Nesprávné užití sedmého pádu místo náležitého pádu druhého je způsobeno kontaminací (smíšením vazeb). Podstatná jména, která jsou utvořena od sloves přechodných (pojících se s 4. pádem), mají vždy vazbu s pádem druhým, např. číst časopisy — čítárna časopisů, půjčovat knihy — půjčovna knih ap. Patří k nim i podstatné jméno prodejna, souvisící se slovesem prodávat. Je tedy správné prodejna použitého zboží, nikoli prodejna použitým zbožím. K užití nesprávného 7. pádu svedla autora nápisu na razítku vazba podstatného jména obchod (obchod použitým zbožím). Uvedená kontaminace svědčí o tom, že v povědomí mluvčích existuje těsná souvislost mezi podstatnými jmény prodejna a obchod. (Viz také Fr. Daneš, Malý průvodce po dnešní češtině, Praha 1964, s. 257n.)
MB
Vítězem v „Besanconu“?
Některé naše deníky přinesly 9. září m. r. zprávu o úspěchu mladého českého dirigenta v soutěži pořádané ve francouzském městě Besançonu. Text zprávy přejaly z materiálů vydávaných Československou tiskovou kanceláří, tištěných na dálnopisných strojích; ty mají omezený repertoár písemných znaků (nemají ani velká písmena), [64]proto francouzský grafém ç se v nich objevil jako pouhé c. Je těžko zjistit, proč redaktoři některých novin ponechali grafickou podobu „Besancon“ i v novinové sazbě, ale francouzské ç nelze v případech potřeby nahrazovat v češtině grafémem c, nýbrž je třeba psát místo něho s, aby nevhodný přepis nesváděl k nesprávné výslovnosti (bezankon), jak to dokonce vyslovil hlasatel Československého rozhlasu.
MS
Skloňování ruského příjmení Golubničij
„Lindner se odpoutal od Golubničije…“ napsal sportovní redaktor v Práci 31. 8. 1966. Ruské příjmení Golubničij je formou přídavné jméno měkké. Slovanská osobní jména mající formu jmen přídavných skloňujeme v češtině jako domácí vlastní jména tohoto druhu (např. Tichý, Hořejší), příjmení Golubničij tedy podle vzoru „jarní“. Uvedená věta by měla znít: Lindner se odpoutal od Golubničího … (srov. sb. O češtině pro Čechy, 2. vyd., Praha 1963, s. 179).
MS
K psaní počátečních písmen u zájmen Vy, Vás…, Váš…
Z korespondence docházející do Ústavu pro jazyk český vyplývá, že někteří pisatelé chápou výklad o psaní velkých počátečních písmen u zájmen Vy…, Váš…, popř. Ty…, Tvůj… podaný v Pravidlech českého pravopisu (§ 127) příliš úzce. Vyvozují z něho, že je možno psát velká písmena u těchto zájmen jen v dopisech. Avšak není důvodu, proč by se podob Vy, Váš… nemohlo užít k vyjádření společenské úcty i v jiných textech, jež buď jsou záměrně stylizovány tak, že se za adresáta sdělení může považovat každý jednotlivec, který je čte (např. text na propagačním letáku Připravili jsme pro Vás bohatý výběr zboží), nebo u nichž je ze situace zcela jasno, komu jsou určeny (např. nápis na transparentu Vítáme Vás při návštěvě významného hosta). Aby se napříště v této věci zbytečně neobjevovala nejistota, byla připojena v dotisku Pravidel (z r. 1966) k § 127 tato poznámka: „Velkého písmene lze u těchto zájmen užít i v jiných textech, jako v heslech, nápisech, letácích atp., chce-li se navodit osobní vztah k čtenáři.“
MS
Naše řeč, volume 50 (1967), issue 1, pp. 63-64
Previous Emanuel Michálek: Na stará kolena
© 2011 – HTML 4.01 – CSS 2.1