Časopis Naše řeč
en cz

Mléčná tabule pomohla?

Zdeněk Hlavsa

[Drobnosti]

(pdf)

-

Novinové titulky jsou obvykle stylizovány tak, aby krátce a výstižně vyjádřily hlavní myšlenku článku. Proto často stačí přečíst si tučně tištěné záhlaví, abychom byli přehledně informováni o nejdůležitějších událostech a problémech, které den přinesl.

Někdy se však tato metoda neosvědčuje. Nedávno jsme si všimli v jednom deníku titulku: Mléčná tabule pomohla. Domníváme se, že většina čtenářů nad ním zůstala v rozpacích, protože jim nebylo jasné, co znamená „mléčná tabule“. Teprve když četli dále, dozvěděli se, že reportér měl na mysli tabuli, na níž bylo zveřejňováno, kolik mléka který zemědělský závod vyrobil.

O několik dní později se v týchž novinách psalo o soutěži organizované pod heslem „Snížit mléčný dluh!“. Spojení „mléčný dluh“ je jen o málo srozumitelnější než „mléčná tabule“.

Podívejme se na obě tato složená pojmenování trochu blíže. Zjistíme, že se skládají ze dvou částí, z nichž jedna má vzhledem k druhé funkci určující. Určovanou částí je podstatné jméno (v našem případě tabule, dluh), určující pak jméno přídavné (mléčný), utvořené k jménu podstatnému (mléko). V češtině můžeme vysledovat trvalou tendenci dávat přednost spojením tohoto typu před spojeními, kde určující částí je podstatné jméno v nepřímém pádě (prostém nebo předložkovém). Běžně se říká krevní zkouška místo zkouška krve, podnikový ředitel místo ředitel podniku, benzinová nádrž místo nádrž na benzin. Určující přídavné jméno je tedy tvořeno z kmene substantivního určení; obsahuje-li určení podstatných jmen několik, je možno ovšem vybrat za základ tohoto přídavného jména jen jedno z nich. Tak místo složeného pojmenování organizace zaměstnanců závodu je možno utvořit pojmenování s určujícím přídavným jménem závodní (závodní organizace), nebo zaměstnanecký (zaměstnanecká organizace). Z toho nevyhnutelně vyplyne, že přídavné jméno může vyjádřit jen všeobecný, přesně neurčený vztah.

Velmi zřetelně to můžeme pozorovat právě na přídavném jménu mléčný: mléčný koktejl je koktejl převážně z mléka vyrobený, mléčná jídelna je jídelna, kde se mléko pije, mléčné sklo připomíná mléko barvou. Má-li být takové dvouslovné pojmenování bez dalšího srozumitelné, musí mít základové slovo určující části aspoň zřetelný, nepříliš komplikovaný významový vztah k části určované, aby si jej posluchač snadno doplnil. U pojmenování mléčná jídelna je vztah zcela jasný: jídelna, kde se pije, jí mléko, podnikový ředitel je ředitel, který vede podnik. Pokud jde o mléčný dluh, pak nás asi napadnou vztahy „dluh v do[247]dávce mléka“, ale i „dluh za mléko“. U pojmenování mléčná tabule je pak vztah velmi komplikovaný: „tabule, na které jsou uváděny výsledky v dodávce mléka“. Čtenář, který by chtěl z titulku zhruba poznat, o co v článku půjde, bude nepochybně na rozpacích. Smysl titulku snad uhodne na první pohled pracovník národního výboru, který se hodně zabývá agitací, avšak leckdo si pod tímto pojmenováním představí nejspíš desku z mléčného, bílého skla, které se mléku podobá.

Novináři tedy doporučíme, aby vyjádřil myšlenku jinak, rozvedl ji, ponechal z určující části v textu více než jedno slovo. Titulek bude buď delší, nebo nám toho řekne méně. Může např. znít „Tabule s výsledky pomohla“; že jde o dodávku mléka, dočteme se až v textu.

V této souvislosti nám přichází na mysl dvouslovné pojmenování, které má podobnou stavbu, avšak přesto se plně vžilo: je to spojení železná neděle (neděle, kdy se provádí sběr starého železa). Kdybychom je chtěli hodnotit podle vysvětlených měřítek, pak bychom je asi také nemohli doporučit. Ale v tomto případě jde o pojmenování, které bylo zřejmě tvořeno jako vtipný protiklad k Zlaté neděli (poslední neděle před vánocemi, kdy obchodníci zpravidla hodně utržili) a které právě svou nezvyklostí upoutá. Kdybychom ovšem nadužívali takových prostředků, ztratily by svou působivost a jenom by zatemňovaly smysl. Proto se tedy můžeme snad ještě smířit s „mléčným dluhem“, ale místo „mléčné tabule“ by bylo třeba najít nějaké vhodnější pojmenování.

Naše řeč, ročník 49 (1966), číslo 4, s. 246-247

Předchozí Vladimír Mejstřík: Pracho- a vlhkotěsné hodinky

Následující Jitka Štindlová: Zaměřil dalekohled na Jupiter nebo na Jupitera?

cheap icmeler transfersdalaman airport transfersdalaman transfersdalaman vip transfer
© 2011 – HTML 4.01 – CSS 2.1