Není cent jako cent

Antonín Tejnor

[Short articles]

(pdf)

-

Čtenář Rudého práva se pozastavil nad souvětím: „V takovém Holandsku díky tomu, že dávají na hektar luk až pětkrát více dusíku než my, sklízejí osmdesát centů píce, zatímco u nás se hektarové výnosy pohybují kolem třiceti metráků.“ Srovnáme-li vzájemně jakékoli dvě veličiny, vyjadřujeme jejich hodnotu zpravidla ve stejných jednotkách. Autor článku však pro označení váhové jednotky užil dvou názvů: cent a metrák. Čtenář se tedy právem ptá, zda je v textu užito názvů cent a metrák pro týž význam, nebo zda název cent neoznačuje v Holandsku jinou jednotku váhy.

Podíváme se tedy letmo na historii slova cent. Byla to původně stará jednotka váhy, která v různých zemích měla různou hodnotu, zhruba však kolísala kolem 50 kg. Staročeský název centnéř nebo centnýř (z něm. Zentner a to z lat. centarius ‚stodílný‘) označoval váhu 61,60 kg a dělil se na 120 liber po 0,513 kg. Vídeňský cent měl 100 liber a 56,006 kg stejně jako cent bavorský, pruský cent měl 110 liber a hodnotu 51,45 kg, würtemberský cent 104 libry a 48,64 kg, polský cent (centnar) se dělil na 100 funtů a měl hodnotu 40,55 kg, anglický cent (cental) měl 100 liber (Ibs), tj. 45,36 kg. V anglické soustavě měr se ovšem dodnes užívá také jednotky centweight nebo hudredweight (cwt); ten se dělí na 112 liber a má hodnotu 50,80 kg.

S rozvojem mezinárodních obchodních styků se stále silněji pociťovala obtížnost této situace a od 17. století se uvažovalo o nutnosti přejít na měrovou soustavu jednotnou. Ale teprve za Velké francouzské revoluce jmenovalo francouzské Národní shromáždění komisi, která definovala základní jednotku — metr jako desetimilióntou část kvadrantu zemského poledníku. Z této základní jednotky se pak odvodila celá soustava měr a vah a byla označena jako soustava metrická. Na sklonku 19. století přijala tuto soustavu většina evropských států.

Do metrické soustavy byl v některých zemích (i v Holandsku) přijat i vžitý [188]název cent, ale s jiným významem. Označoval nyní hodnotu 100 kg a pro odlišení od názvu tradičního se mu dostalo různých rozlišujících přívlastků. Tak v němčině se začalo užívat názvů Doppelzentner nebo Meterzentner (zkratka dz, v Rakousku q), francouzština použila staršího názvu označujícího váhu 50 kg — quintal a vytvořila pojmenování quintal métrique a podobně se i v češtině odlišil nový cent od starého přívlastkem metrický.

Ve všech státech, které užívají metrické soustavy měr, označuje tedy metrický cent váhu 100 kg, ale protože v těchto státech byly staré míry a váhy poměrně brzy nahrazeny novými, začalo se někde, např. i u nás, užívat pro tuto hodnotu jen označení cent. To však může vyvolat někdy potíže. Obchodní velmoci Velká Británie a Spojené státy americké metrickou soustavu měr a vah dosud nepřijaly a kromě toho se v mezinárodním obchodu ještě dnes někde (např. při vývozu chmele) užívá jednotky celní (popř. lehký) cent pro označení váhy 50 kg.

V češtině se pak vedle dvojslovného spisovného názvu metrický cent vytvořila univerbizací i nespisovná podoba metrák.

Snahu vyhnout se opakování stejného výrazu hodnotíme často jako stylistickou pečlivost, ale naprosto pochybená je tato snaha v oblasti odborného názvosloví. A užil-li autor článku v Rudém právu jen proto, aby se opakování stejného názvu vyhnul, nejprve jeho podoby nepřesné a potom podoby nespisovné, způsobil tím některým čtenářům rozpaky a přitom stylistické hodnotě článku nikterak neposloužil.

Naše řeč, volume 49 (1966), issue 3, pp. 187-188

Previous Anna Jirsová: Inženýrské stavby

Next V. Iblová: Ondrej Nepela — nejmladší medailista?