Pojednávaná kniha?

Anna Jirsová

[Drobnosti]

(pdf)

-

Nedávno jsme se v novinách setkali s nezvyklým přívlastkovým spojením pojednávaná kniha. Na první pohled nás zarazilo přídavné jméno pojednávaná. Tento typ přídavných jmen s příponou -ný patří mezi adjektiva tvořená ze sloves. Adjektiva na -ný se ovšem netvoří přímo od slovesných základů, ale od tvarů trpných příčestí. Např. přečíst dopis → dopis je (byl) přečten → přečtený dopis. Přídavná jména na -ný můžeme tedy tvořit od těch sloves, která mají tvary osobního trpného rodu, tedy od tzv. přechodných sloves (s předmětem ve 4. pádě). Od sloves nepřechodných (s vazbou s jiným pádem než se 4. pádem, popř. s vazbou předložkovou) netvoříme osobní trpný rod, a tedy také ne adjektiva na -ný. Mezi taková slovesa patří např. smát se někomu, věřit někomu, dívat se na někoho a mnoho dalších. Jsou však (zatím ojedinělé) případy, kdy do spisovného jazyka pronikají přídavná jména na -ný tvořená od sloves, která nemají vazbu se 4. pádem, např. obávaný člověk, zmíněný případ aj.

V případech, kdy má sloveso jen jednu vazbu (buď se 4. pádem, nebo jinou), je rozhodování snadné. Některá slovesa však mají vazeb více. Přitom různé vazby u téhož slovesa bývají často spojeny s různými významy nebo významovými odstíny. Např. cítit něco znamená něco jiného než cítit s někým. Nás zajímají případy, kdy má sloveso vedle vazby se 4. pádem ještě i jinou vazbu. Tak např. sloveso vypravovat má předložkovou vazbu se 6. pádem vypravovat o něčem, ale vedle toho i vazbu se 4. pádem vypravovat něco. Proto můžeme náležitě vytvořit i spojení vypravovaný příběh. U slovesa uvažovat se vedle vazby se 6. pádem uvažovat o něčem v odborném vyjadřování ujala i vazba se 4. pádem, např. uvažovat rovnici s významem ‚brát v úvahu, podrobovat úvaze‘. Je tedy možné a zcela správné spojení uvažovaná rovnice, v matematice běžně užívané.

Podobně i sloveso diskutovat má vazbu se 6. pádem, tedy diskutovat o problému, o nových metodách ap. Vedle této obvyklé vazby má sloveso diskutovat v odlišném významu v odborném vyjadřování matematickém a logickém i vazbu se 4. pádem, např. diskutovat [186]úlohu, diskutovaná úloha.[1] Vazba se 4. pádem proniká však i mimo okruh odborného vyjadřování, tam, kde její užití spisovná norma dosud nepřipouští. Máme na mysli taková spojení jako diskutovat otázku, diskutovat problém a podobně také uvažované případy, uvažované předpoklady apod.

Vidíme tedy, že tendence k pronikání 4. pádu jako základního pádu předmětového je v současném jazyce hlavně v odborném vyjadřování zcela zřetelná. Ale u těch sloves, která mají dosud zcela obvyklou vazbu jinou (a takové je i sloveso pojednávat, které má jen předložkovou vazbu se 6. pádem pojednávat o něčem), pociťujeme užití vazby se 4. pádem jako neobvyklé a nenáležité.

Vrátíme se tedy znovu k příkladu, kterým jsme začali: Ve spojení pojednávaná kniha bylo přídavné jméno pojednávaný vytvořeno napodobením jiných tvarově nebo významově blízkých spojení, jako je např. projednávaná záležitost, posuzovaná sbírka, recenzovaná publikace apod. Jistě tu měla vliv i autorova snaha vyjádřit se co nejstručněji a vyhnout se opisu vedlejší větou: kniha, o které se pojednávalo.

Hlavním důvodem, proč se tyto osobní vazby šíří, je především snaha po stručném vyjádření.

---

[1] Srov. o tom F. Daneš, Malý průvodce po dnešní češtině, Praha 1964, s. 251n.

Naše řeč, ročník 49 (1966), číslo 3, s. 185-186

Předchozí JK: Přebor kopané, nebo v kopané?

Následující Anna Jirsová: Inženýrské stavby