Časopis Naše řeč
en cz

Vyjadřování shody se zkratkami

Josef Hrbáček

[Drobnosti]

(pdf)

-

Jazyková praxe ukazuje dosti značné kolísání, zvl. u tzv. iniciálových zkratek: ČSAD to nemohla udělat (Kulturní tvorba 21. 10. 1965). — Mostecký ČSAD připravil do provozu další tratě [178](Rozvoj 7. 4. 1965); … v děčínském ČSAD (Průboj 15. 12. 1965). Protože iniciálová zkratka není slovem, nemá sama jmenný rod ani jiné mluvnické významy. Při vyjadřování rodové shody se zkratkou se proto řídíme rodem podstatného jména tvořícího základ sousloví, jež je zkratkou označováno. Píšeme tedy ONV (… výbor…) nařídil, OSN (… organizace…) zasáhla, SSSR (… svaz…) objednal, ČLR (… republika…) protestovala atd. U zkratek užívaných běžně a označujících obecně známé organizace, státy apod. je v našem ústředním tisku zásada rodové shody podle základního slova vcelku dobře dodržována, i když není nesnadné najít doklady jako: Prudký rozvoj silniční dopravy zaznamenalo nejen ČSSR… (Hospodářské noviny 3. 12. 1965). Pisatele tu ovlivnil bezpochyby jednoslovný název Československo, který je středního rodu, ale shoda, jako by zkratka byla středního rodu, bývá i v jiných případech, které nejsou ovlivněny podobnými asociacemi: ČSM zajistilo závod (Večerní Praha 9. 2. 1966). Rodová neurčenost zkratky a ne vždy plně uvědomovaný vztah zkratky k nezkrácenému souslovnému pojmenování může někdy vést při nutnosti vyjádřit mluvnickou shodu k užití neutrální rodové kategorie.

Kolísání je někdy i při shodě v čísle. Celkem jednotně se užívá správného plurálového tvaru u přísudku shodujícího se s frekventovanou zkratkou USA, ale kolísání je už např. u zkratky ČSD, u níž se užívá i jednotného čísla: ČSD uznává osobní průkazy (Obrana lidu 2. 1. 1966); ČSD bude muset přidat (Večerní Praha 31. 1. 1966); ČSD ovšem může manipulovat… (Rudé právo 19. 12. 1965).

Nejednotné je vyjadřování shody u názvů sportovních organizací složených ze zkratky (označující druh sportovní organizace nebo závod, jíž organizace patří) a jména vyjadřujícího místní příslušnost sportovní organizace nebo klubu. Vedle shody s místním jménem (typ ZKL Brno mělo převahu) vyskytují se v tisku případy shody se základním výrazem zkráceného sousloví: ZJŠ Brno podaly dobrý výkon (Čs. sport 31. 1. 1966); TJ Gottwaldov byla potrestána (tamže 1. 2. 1966); AC Nitra zvítězil (Rudé právo 7. 3. 1966). Shoda s hlavním slovem sousloví je nutná při plném vyslovení sousloví: „Tělovýchovná jednota Gottwaldov“ byla… Při označování sportovních organizací se však obvykle nepíše ani nevyslovuje první část jména klubu plně, nýbrž zkratkově. Zkratka je jen pomocným rozlišovacím prvkem názvu a její plné znění nemusí být uživateli vůbec známo, je proto přirozenější, když se shoda přísudku řídí podle místního jména. Protože místní jméno v názvech sportovních organizací tvoří jádro názvu, stává se, že jeho rod přechází někdy i na zkratku samu, je-li místní jméno vynecháno: ZKL mělo stálou převahu (Čs. sport 12. 11. 1965). Chybné je, jestliže se přísudek v tomto typu dvoudílných názvů neshoduje ani se základem sousloví, ani s vlastním jménem: CHZ Litvínov (Chemické závody L.) hostilo… (Rozvoj 12. 5. 1965).

Zvlášť rozkolísaný je úzus při vyjadřování shody se zkratkami cizího původu, jako jsou RAF, FBI, CIA, SFIO, MRP, CGT, AAU aj. Např. zkratky RAF (Royal Air Force) se užívá v časopise Letectví a kosmonautika střídavě se shodou ukazující na ženský a střední rod: RAF představovala… (7. 7. 1965), RAF [179]ji vyhrálo (18. 8. 1965). U cizích zkratek nelze totiž dobře uplatnit zásadu, že shoda se řídí podle základního slova zkráceného sousloví. Zvl. shoda rodová se nemůže řídit původním rodem (některé jazyky jmenný rod u podst. jmen vůbec nemají), a proto se shoda řídí většinou rodem domácího ekvivalentu základního slova v přeloženém názvu: CIA (Ústřední zpravodajská služba) investovala… (Rudé právo 12. 2. 1966); FIG (Mezinárodní gymnastická federace) určila… (Mladá fronta 6. 12. 1965). Občas se setkáváme s tím, že se přísudek zařazuje podle věcného významu sousloví do toho rodu, který je v češtině obvyklý pro jména daného významu, např. zkratky politických organizací (stran) mívají shodu v ženském rodě: MPLA (Lidové hnutí za osvobození Angoly) vytvořila četné akční výbory (Rudé právo 4. 2. 1966). Avšak shoda s těmito méně běžnými cizími zkratkami, u nichž je pro srozumitelnost nutno uvést též překlad plného názvu, by se měla řídit základním slovem plného názvu, jak je uveden v textu, tedy: MPLA vytvořilo… Názvy cizích institucí, politických stran atd. se neuvádějí vždy v přesném překladu (např. MRP někdy jako „Lidové republikánské hnutí“, jindy jako „francouzská lidově republikánská strana“ apod.), proto se s kolísáním rodové shody setkáváme i u téže zkratky v různých textech častěji. V témž textu by však shoda měla být vyjadřována jednotně.

Iniciálové zkratky, které tvoří útvar podobný slovu, tj. obsahují také samohlásky, mohou nabývat charakteru zkratkových slov (jde o tzv. iniciálová zkratková slova). Přechodnému charakteru těchto útvarů odpovídá i kolísání v rodové shodě, která se řídí někdy podobou zkratky: TASS oznámil (Letectví a kosmonautika 18. 8. 1965); NASA předvedla snímky (Rudé právo 31. 12. 1965), jindy rodem základního slova sousloví: TASS (Telegrafní agentura Sov. svazu) oznamovala (Kulturní tvorba 5. 8. 1965); NASA (Národní úřad pro kosmické letectví) potvrdil zprávy (Letectví a kosmonautika 17. 3. 1965). Záleží na tom, do jaké míry je česká slovní podoba zkratky rozšířena, i na tom, jak si uživatel uvědomuje souvislost s plným souslovným pojmenováním.

U vlastních zkratkových slov, ať domácího, nebo cizího původu, kolísání při vyjadřování shody nebývá, neboť vlastní zkratková slova mluvnické významy vyjadřují. Rod mají podle zakončení: Čedok organizoval, Drutěva vyrobila, Interpol zahájil pátrání.

Naše řeč, ročník 49 (1966), číslo 3, s. 177-179

Předchozí Antonín Tejnor: Český film

Následující Miloslav Sedláček: O skloňování slovenských místních jmen typu Prievidza

cheap icmeler transfersdalaman airport transfersdalaman transfersdalaman vip transfer
© 2011 – HTML 4.01 – CSS 2.1