Časopis Naše řeč
en cz

K názvům vlaků

Jaroslav Hubáček

[Články]

(pdf)

-

Listujeme-li trochu pozorněji v současném jízdním řádě ČSD, jistě si povšimneme té skutečnosti, že mnohé vlaky, zejména dálkové mezinárodní rychlíky, jsou označovány jako vlaky expresní a mají různá pojmenování: Bohemia, Chopin, Hungaria, Vindobona, Polonia, Pannonia, Metropol, Saxonia, Sanssouci, Praga, Balaton-Jadran, Balt-Orient, Nord Orient, Západní, Karlex, Ostravan, Bratislavan a Tatran. Pojmenovávání vlaků vlastními jmény není nejnovějšího data; již ve starších našich jízdních řádech najdeme vlastní jména u některých mezinárodních a později i domácích rychlíků, jako např. v letech dvacátých Orient-expres, Simplon-Orient-expres aj., v roce 1939 Slovenská strela, v roce 1947 Ostravan, Krakonoš, Junák aj. Většina dnešních jmen však vznikla teprve v několika posledních letech, a to s malými výjimkami jen pro označení mezinárodních spojů; u spojů vnitrostátních existují v současné době jen tři taková pojmenování: Ostravan, Bratislavan a Tatran.

Než přistoupíme k výkladu těchto názvů, je nutno připomenout, že mnohá podobná, ale neoficiální pojmenování vznikla (a stále vznikají) jako výrazy s čistě lokální, často slangovou platností, např.:

Zátopek, místní expresivní slangové označení osobního vlaku číslo 620 a 619 na trati Břeclav—Přerov, který při jízdě zpět měl ostrou jízdní dobu, neboť jej následoval v krátkém časovém intervalu rychlík,[1] Jindřich Zelený, místní metaforické pojmenování motorového vlaku na trati Liberec—Jablonec nad Nisou v letech dvacátých, podle Kellerova románu „Der grüne Heinrich“,[2] Jemnická (i s výslovností [jemická]), místní označení vlaku lokální dráhy Jemnice—Morav[152]ské Budějovice na Moravskobudějovicku (vedle stejnoznačného silně expresívního bída, biduška) atp.

V tomto článku však o takové výrazy nejde; všímáme si těch, které jsou oficiální, tj. uvádějí se v jízdním řádě, se snahou o nástin jejich výkladu a utřídění.[3]

Nejdříve se zastavíme u důvodů, které vedly ke zrodu těchto názvů a k jejich oficiálnímu užití. Je nesporné, že jedním z hlavních důvodů je snaha po zřetelném označení vlaku, který má mezi jinými vlaky víceméně výjimečné postavení. Jde především o dálkové mezinárodní rychlíky a expresní vlaky, neboť ty je vhodné zejména z hlediska potřeb cestující veřejnosti zvýraznit jednoznačným, i pro cizince snadno zapamatovatelným názvem. Ostatně i ve služebním styku železničářském jsou taková označení výhodná, neboť jsou v souladu s vývojovými tendencemi uplatňujícími se v profesionální mluvě a ve slangu (odborná, služební označení jsou zpravidla víceslovná a tím v určitých situacích poněkud těžkopádná, srovnej např. místenkový rychlík číslo 42 s jednoznačným krátkým pojmenováním Ostravan).

Jiným důvodem pojmenovávání vlaků je také stejný úzus v zahraničí, zejména ve státech s čilým dopravním a turistickým ruchem (tak např. v Rakousku mají svá vlastní jména téměř všechny mezinárodní rychlíky, např. Adria-Express, Brenner-Express, Italicus, RotWeiss-Kurier, Tirol-Express, Alpenrose-Express, Italien-Österreich-Express, Grossglockner-Express, Venezia-Express, Transalpin, Wiener-Walzer-Express, Tiber-Donau-Express aj.). Tato pojmenování jsou v zahraničí i u nás odrazem širších souvislostí společenských: se stále stoupající intenzitou osobní dopravy a se snahami o její zrychlování, zpříjemňování jdou zároveň i snahy po její výnosnosti a té se napomáhá i reklamně dobře použitelnými názvy.

Při hodnocení jednotlivých názvů je možno i při jejich celkem nevelkém počtu uplatňovat několik hledisek:

1. Z hlediska historického nejsou všechna pojmenování stejně stará; objevují se dříve či později po zavedení příslušného vlaku (např. názvy Bohemia, Praga, Západní, Bratislavan apod.), v poslední době zároveň se svým expresním vlakem (např. Hungaria, Karlex, Vindo[153]bona, Saxonia apod.) a zpravidla existují, pokud se vlak nezruší. V jízdních řádech se totiž v období krátce po druhé světové válce objevila obdobná pojmenování u vlaků méně důležitých, jezdících na vedlejších směrech; tato pojmenování však po několika letech zanikla. Projevilo se to nejen jejich oficiálním opuštěním, ale také tím, že nepřešla do běžného používání ani u cestujících, ani u železničářů. Týká se to názvů některých motorových rychlíků, které byly zavedeny krátce po skončení druhé světové války a neujaly se (třebaže tyto vlaky jezdí dodnes): Pernikář (Havlíčkův Brod—Pardubice), Partyzán (Brno—Bratislava), Junák (Plzeň—Tábor—Brno), Krakonoš (Praha— Svoboda nad Úpou-Janské Lázně) aj.

K zániku názvu došlo samozřejmě i v případě, když vlak byl zrušen; tak např. zanikl název Brněnský drak pro motorový místenkový rychlík Brno—Praha.

2. Posuzujeme-li zkoumané názvy z hlediska pojmenovacího, jeví se nám jako nejčastější motivace snaha vystihnout názvem charakteristiku příslušného vlaku, spočívající ve stručném, často symbolickém vyjádření místního určení, trati nebo jejího směru. To je patrné u všech názvů:

Bohemia-expres (Praha—Varšava—Gdyně), Praga-expres (Praha—Moskva), Pannonia-expres (Berlín—Praha—Sofie), Balt-Orient-expres (Berlín—Praha—Bukurešť), Hungaria-expres (Berlín—Praha—Budapešť), Balaton-Jadran-expres (Praha—Rijeka), Bratislavan-expres (Praha—Bratislava), Ostravan-expres (Praha—Nový Bohumín), Saxonia-expres (Lipsko—Praha—Budapešť), Metropol-expres (Berlín—Praha— Budapešť), Vindobona-expres (Berlín—Praha—Vídeň), Sanssouci- expres (Vídeň—Praha), Západní expres (Praha—Paříž), Polonia-expres (Sofie—Přerov—Varšava), Chopin-expres (Varšava—Přerov—Vídeň), Nord Orient-expres (Varšava—Žilina—Varna), Karlex (Berlín—Karlovy Vary), Tatran-expres (Košice—Bratislava).

Z uvedených pojmenování je patrné, že se využívá i názvů zdánlivě významově odlehlých, ale v nových významech zřetelných, poutavých a zajímavých; využívá se tu vlastních jmen osobních (Chopin), jmen obyvatelských (Ostravan, Bratislavan), starých latinských názvů zemí a měst (Polonia, Pannonia, Hungaria, Saxonia, Bohemia, Praga, Vindobona), jmen vodstev (Balaton-Jadran), staveb (Sanssouci) apod. kromě zcela zřetelných označení směru nebo trasy (Západní, Balt-Orient, Nord-Orient). Ve všech těchto případech nejde o náhodnou volbu po[154]jmenování (jak by se snad mohlo na první pohled zdát), ale o důmyslný výběr, zajišťující výraznost, zřetelnost a jednoznačnost pojmenování.

3. Z hlediska jazykové praxe jde při získávání těchto pojmenování nejčastěji o využití již existujících názvů, jež dostávají nový věcný význam na základě přenášení slovního významu (metaforického i metonymického), a to se zřetelem na možnost mezinárodního uplatnění toho kterého názvu; to se odráží ve výběru podob jednotlivých názvů, kde se dává přednost znění, jež může mít nejblíže k označení mezinárodnímu. Z toho důvodu se využívá ve většině názvů slov přejatých (ponejvíce z latiny), majících mezinárodní platnost, popřípadě platnost mezinárodně dohodnutou. Jen ojediněle vzniká název jako nové slovo: Karlex jako slovo zkratkové na základě představy spojení Karlovarský expres, Slovenská strela[4] jako sousloví.

I když v posledním jízdním řádě se uvedená pojmenování důsledně objevují s druhovým označením expres,[5] jehož sounáležitost je graficky zvýrazněna spojovníkem, je pro běžnou mluvní praxi příznačné užívání názvu bez druhového jména (podobně byly některé názvy uváděny v dřívějších jízdních řádech, např. Ostravan, Slovenská strela aj.).

Posuzujeme-li uvedená pojmenování vlaků z hlediska jejich stavby, musíme konstatovat, že mnohá z nich mají strukturu, která je odchylná od struktury pojmenování domácích; neshodný přívlastek, (vlastně nominativ jmenovací) stojí v nich před řídícím členem, což je běžné snad jen u odborných pojmenování typu α-paprsky, C-vitamin, U-železo, T-profil apod., která jsou ovšem jiného druhu.[6] Je proto možno přijmout pojmenování Bohemia-expres a podobná jen jako vyslovené internacionalismy (některé jsou prostě přejaty z cizích jazyků, jiné jsou utvořeny analogicky podle nich) a obdobně je třeba posuzovat i jejich stránku pravopisnou (psaní spojovníku).


[1] Uvedené údaje bvly zjištěny autorovým výzkumem v oblasti železničářského slangu.

[2] Viz Kartotéku železničního výraziva, uloženou v Nakladatelství dopravy a spojů v Praze.

[3] Úkolem článku není rovněž zachycení častých názvů vlaků, lokomotiv apod. (jako např. raketa, bumlák, richard, papoušek, bobina, věžák atd.), neboť tyto názvy jednak nemají povahu jmen vlastních, nýbrž druhových, jednak nejde o pojmenování oficiální, nýbrž o pojmenování víceméně slangová (o některých z nich viz autorův článek Metaforické názvy v železničářské mluvě, Naše řeč 47, 1964, s. 74n.).

[4] Asi kvůli požadavku připojovat druhové jméno expres ke všem názvům bylo v posledním jízdním řádě nahrazeno sousloví Slovenská strela (zcela v rozporu s praxí a s více než dvacetiletou tradicí) názvem Bratislavan-expres.

[5] Nesprávně psaným s velkým písmenem na začátku slova (např. Ostravan-Expres).

[6] Srov. Jazykový koutek Čs. rozhlasu, třetí výběr, 1959, s. 129n.

Naše řeč, ročník 49 (1966), číslo 3, s. 151-154

Předchozí Běla Poštolková: Mikroby rezistentní na antibiotika?

Následující jbč (= Jaromír Bělič): Co dál s českým pravopisem

cheap icmeler transfersdalaman airport transfersdalaman transfersdalaman vip transfer
© 2011 – HTML 4.01 – CSS 2.1