Tranzistor

Jan Kořenský

[Drobnosti]

(pdf)

-

V odborných radiotechnických statích se užívá někdy slova tranzistor ve významu ‚tranzistorový přijímač‘. Mnozí odborníci však poukazují na to, že odborný název tranzistor označuje svým základním významem součástku v přijímači a jeho užití ve významu tranzistorový přijímač může vést k nedorozumění. Vzniká proto otázka, je-li užití slova tranzistor v tomto významu jazykově i věcně správné.

V jazyce, zejména mluveném, se často víceslovná spojení zjednodušují a vytvářejí se z nich pojmenování jednoslovná. Tak např. místo pojmenování složeného z přídavného a podstatného jména je užito podstatného jména utvořeného z přídavného jména, které je součástí základního sousloví, srov. gumový kabát - gumák, tvídový kabát - tvíďák, jízdní lístek - jízdenka, týdenní jízdní lístek - týdenka a také tranzistorový přijímač - tranzistorák. Některá z těchto pojmenování byla přijata do spisovného jazyka, např. letenka, jízdenka, jiná spisovná nejsou, zvláště mnohá z těch, která jsou tvořena příponou -ák. Nespisovné je slovo tranzistorák, proto se nemůže uplatnit v odborných statích. Poněvadž však autoři pociťují potřebu jednoslovného pojmenování, používají místo názvu tranzistorový přijímač slova tranzistor. Takový postup není ojedinělý, srov. např. příklady z téhož oboru: krystal - krystalový přijímač, rádio - rádiový přijímač nebo vysílač, stereo - stereofonní přijímač. Tento způsob pojmenování můžeme souhrnně charakterizovat takto: jednoslovné pojmenování podstatné součásti nebo principu nějakého zařízení anebo charakteristické, určující složky nějakého jevu se stane pojmenováním celého zařízení nebo jevu. Nepochybně tu působí také pojmenování téže věci v jiných jazycích, zejména v němčině a angličtině. Ojediněle je však možno uvést i příklady stejného postupu u slov, kde příklad jiného jazyka nepůsobí. (Týdenní jízdenka je dnes stále častěji v mluvě průvodčích i cestujících též týden vedle staršího týdenka.)

Společným znakem takovýchto jednoslovných pojmenování je jejich nejednoznačnost (rádio může znamenat přijímač i vysílač, krystal znamená především nerostný útvar apod.). Většinou je však tato nejednoznačnost dostatečně odstraněna situací, souvislostí, ve které se slovo vyskytuje; tak je tomu zejména v mluvených projevech. Objeví-li se však slovo tranzistor v obou svých významech v odborných statích, může se stát, že ani ze souvislosti nebude zcela jasné, o který význam jde.

Musíme tedy konstatovat, že i přes silnou obecnou tendenci nahrazovat víceslovná ustálená spojení jednoslovnými je třeba doporučit pro odborné spisovné projevy sousloví tranzistorový přijímač, protože druhá běžně se vyskytující po[61]doba tranzistor nevyhovuje z hlediska významové jednoznačnosti, která je u odborných názvů velmi důležitá.

Naše řeč, ročník 49 (1966), číslo 1, s. 60-61

Předchozí Vladimír Mejstřík: Mít ambici

Následující Antonín Tejnor: Kabačkový salát