K významu a užití příslovce řádově

František Hladiš

[Drobnosti]

(pdf)

-

Kdo sleduje naše populárně odborné časopisy, ten si jistě povšiml, že se v nich poslední dobou často vyskytuje příslovce řádově ve spojení s nějakým číselným údajem. Ale setkali jsme se s ním i v denním tisku, objevilo se v televizním a rozhlasovém vysílání, a dokonce i na stránkách kulturních časopisů. Na tom by nemusilo být samozřejmě nic divného, i když tu jde o užití příslovce řádově s významem běžným především v matematice a fyzice. Ale kdo dnes [255]nepočítá, neplánuje, neměří, neváží, neví nic o kosmických rychlostech, rozměrech atomu?

Jenže ne vždy bývá tohoto příslovce užito vhodně a správně. Příruční slovník jazyka českého uvádí, že adv. řádově znamená v matematice řádově stejnou veličinu. V Slovníku spisovného jazyka českého je uváděno ve spojení „řádově stejná čísla“ s vysvětlením, že jde o čísla, „jejichž nejvyšší řád číslice je týž“ (v desítkové soustavě jsou jednotky veličinami řádu nultého, desítky řádu prvního, stovky řádu druhého, tisíce řádu třetího atd.). Například v našem letopočtu je jednička číslicí co do své řádové hodnoty nejvyšší — třetího řádu, ale stejnou řádovou velikost má i číslo 9 999, neboť i zde je „nejvyšší řád číslice týž“. A tu jsme u kořene jednoho významového odstínu příslovce řádově, odstínu, který sice vyplývá ze slovníkového výkladu, ale který není na první pohled tak zřetelný. Je-li udána velikost nějakého čísla pouze udáním jeho nejvyššího řádu, jeho řádová hodnota, vymezuje se tím zároveň přibližně jeho velikost; totiž může to být pouze takové číslo, které je někde mezi nejmenším číslem o jeden řád vyšším a největším číslem o jeden řád nižším. Může tedy adv. řádově znamenat také tolik co ‚přibližně, zhruba, asi v tom a v tom rozmezí‘.[1] Musíme si však uvědomit, že se velikost možné diference takto udaného čísla mění s jeho řádovou hodnotou. Nultého řádu jsou, pokud jde o celá čísla, jen čísla 1—9, tj. devět základních jednotek, avšak prvního řádu již čísla 10—99, tj. devadesát základních jednotek, druhého řádu čísla 100 až 999, tj. devět set základních jednotek, třetího řádu devět tisíc základních jednotek atd. Je tedy pro vyjádření přibližnosti tímto způsobem rozhodující především sama věc, jejíž velikost má být vyjádřena, jednak požadovaná nutná míra přesnosti takovéhoto přibližného určení. Běžně se tohoto vyjádření užívá při udávání velikostí a hodnot neobyčejně velkých nebo naopak neobyčejně malých, kdy už pouhé vyjádření tímto způsobem je dostatečně přesné a pro dané účely zcela vyhovující, anebo v různých grafech, kde tento způsob umožňuje zachytit na menší ploše daleko větší rozpětí mezi jednotlivými číselnými údaji (při srovnání se tu užívá logaritmické stupnice). Tak se například v naučných slovnících udává velikost atomu nebo jeho částí, rychlost nebo vzdálenosti kosmických těles, průběh rychlých jevů atpod. (průměr atomu je řádu 10^-8 cm, průměr jádra řádu (nebo řádově) 10^-12 cm).

Dnes se však velmi často setkáváme s užitím příslovce řádově i tam, kde vůbec nejde o vyjádření řádové velikosti nějakého čísla a kde je jeho užití zcela zbytečné, nebo tam, kde z téhož důvodu by bylo lépe užít jiného způsobu pro vyjádření přibližnosti. Tak jsme nedávno četli o výdajích na těžbu zlata u nás, že „jde řádově o malé hodnoty“ ve srovnání s výdaji na těžbu jiných kovů. Ale stačilo by říci, že „jde o (poměrně) malé hodnoty“. Zcela zbytečně bylo užito adv. řádově i ve větách „Je vidět, jak řádově na 988 lokomotiv parních připadá… x lokomotiv jiných“, nebo „V plně motorizovaném městě by při počtu obyvatel řádově kolem 10 000 muselo připadnout na ulice otevřené provozu cca 10 %“, nebo „Záměr zřídit … průmyslový závod s počtem pracovníků řádově kolem tisíce…“, nebo dokonce „Na Měsíci není atmosféra, proto tam meteority dopadají nebrzděny, velkou silou a plnou kosmickou rychlostí, tedy řádově mezi 10 až 70 km za vteřinu“ (proč řádově, když jde o veličiny stejného řádu?).

[256]Někdy se setkáváme s nepřesnou formulací celého údaje. Tak místo „Feritové a ferito-tranzistorové počítací stroje obsahují řádově několik tisíc (feritových) jader“ bylo by lépe říci, že obsahují řádově tisíce takových jader (tj. řádu 10³).

Přímo exemplárním dokladem nesprávného užití adv. řádově však může být tento příklad: „Vedoucí lidé v průmyslu mají řádově dvakrát až třikrát tolik (jde o výši příjmů) jako stejně zkušení lidé ve výzkumu.“[2] To by lidé v průmyslu byli nejlépe placenými lidmi vůbec, neboť je-li např. plat pracovníka z výzkumu 2000 Kčs, tj. velikosti třetího řádu (2×10³), pak řádově dvakrát až třikrát tolik představuje miliónové (2×10⁶) až miliardové (2×10⁹) částky. V těchto případech snaha dodat projevu punc odbornosti zvítězila nad smyslem pro správné a přesné vyjadřování. Jistě by se tu dalo užít výrazů jiných — asi, přibližně, zhruba —, jenže to už by nebylo ono. Zdá se, že právě tímto módním slovíčkem se chtějí mnozí lidé blýsknout, chtějí ukázat, že jsou na úrovni, že zkrátka vědí, „co se nosí“.

---

[1] Je tedy rozdíl mezi výrazem 10⁴ a výrazem řádově 10⁴. V prvním případě jde o číslo 10 000, v případě druhém to může být libovolné číslo od 10 000 do 99 999 (máme-li na mysli jen celá čísla).

[2] Uvedené příklady jsou z časopisů a publikací Sdělovací technika, Technický magazín, Literární noviny, Severomoravský kraj v číslech aj. a z vysílání Čs. televize.

Naše řeč, ročník 48 (1965), číslo 4, s. 254-256

Předchozí Pavel Novák: Informačněteoretický, informačně teoretický nebo teoretickoinformační?

Následující Marie Těšitelová: Profesor Vladimír Šmilauer sedmdesátníkem