Pracovat se strojem?

Hana Prouzová

[Short articles]

(pdf)

-

Nedávno jsme dostali dotaz jednoho z našich čtenářů, zda je správné vyjádření družstevníci pracují se zemědělskými stroji, či jen zemědělskými stroji?

Abychom mohli na tuto otázku odpovědět, musíme si blíže povšimnout spojení slovesa pracovat se 7. pádem podstatných jmen, vyjadřuje-li 7. pád nástroj nebo prostředek, jímž se děj uskutečňuje. Sloveso pracovat má poměrně velmi široký, obecný význam; setkáváme se proto v těchto spojeních spíše se slovesy, která mají význam užší, konkrétnější, např. místo pracovat automatem užijeme podle situace svařovat, kontrolovat automatem, místo pracovat novou technologií — sklízet, vyrábět novou technologií. Spojení podst. jména v 7. pádě se slovesem pracovat nemá ovšem jen význam nástroje, prostředku; 7. pád tu může označovat také předmět naší práce, to, co nějakým způsobem zpracovává[312]me. V tomto významu předmětovém má sloveso pracovat vždy jen vazbu předložkovou, např. pracovat s hlínou, se zlatem, se špatným materiálem, s chemikáliemi atd.

Nám však jde především o vyjadřování významu nástroje, prostředku. Zde můžeme rozlišit dvě skupiny případů:

1. Sloveso pracovat ve spojení s názvy částí lidského těla má vždy vazbu s prostým 7. pádem: pracovat rukama, nohama (při plavání), hlavou, lokty, přeneseně pracovat čelistmi, ušima, obecně (zhruběle) pracovat hubou apod.

2. Ve spojení s ostatními podstatnými jmény je sice vazba s prostým 7. pádem základní, ale setkáváme se i s vazbou předložkovou; vedle výrazů pracovat nožem, štětcem je i pracovat s přístroji, s truhlářským náčiním aj.

Jaké jsou příčiny tohoto kolísání? Spojení slovesa pracovat se 7. pádem není vždy významově jednoznačné. V některých případech může v témž spojení vedle významu nástroje, prostředku pronikat i význam předmětový; např. ve spojení pracovat s chemikáliemi můžeme chemikálie považovat jak za pomůcku, které používáme při práci, tak za věc, předmět, který je materiálem naší práce, který zpracováváme. Tam, kde předmětový význam je vyloučen, předložka s se neobjeví; je to, jak jsme již poznali, u shora uvedených spojení s názvy částí těla.

Dále tu snad působí také okolnost, zda jde o jednoduchý případ (např. pracovat nožem, dlátem), nebo o složitější činnosti a zařízení, kde se zřetelně uplatňuje význam pomoci, přispění; zde se totiž objevuje zpravidla předložka, např. pracovat se sacím bagrem, pracovat s jeřábem aj.

A konečně na pronikání předložky do těchto spojení má jistě vliv i běžně mluvený jazyk; zde se předložka s vyskytuje u většiny sloves, která mají vazbu se 7. pádem.

Na závěr shrnujeme: Ve významu předmětovém se sloveso pracovat pojí vždy se 7. pádem předložkovým. Ve významu prostředku, nástroje je někdy kolísání mezi pádem prostým a předložkovým; obojí spojení však pokládáme za správné. Vrátíme-li se nyní k naší úvodní otázce, můžeme odpovědět, že obě spojení, družstevníci pracují se zemědělskými stroji i pracují zemědělskými stroji, jsou správná.

Naše řeč, volume 47 (1964), issue 5, pp. 311-312

Previous Anna Jirsová: Odzbrojit o míč

Next Poznámka