Časopis Naše řeč
en cz

Bude to dovést, bude se toho účastnit

Zdeňka Sochová

[Drobnosti]

(pdf)

-

Nedávno jsme se v jazykové praxi setkali se slovesnými tvary bude to dovést (tj. dokáže to) a bude se toho účastnit. Dotýkají se zajímavého jevu vidové neurčitosti některých sloves. Pokusíme se objasnit, co k nim uživatele jazyka vedlo.

Víme, že dokonavá slovesa — a za takové budeme sloveso dovést zatím považovat — nemohou vyjádřit děj probíhající v okamžiku mluvení, přítomnost. Jejich přítomné tvary označují děje budoucí. Ne všechna slovesa dokonavá vyjadřují však svými přítomnými tvary jen budoucnost. Výjimku tvoří např. skupina sloves, jejichž děj se nevztahuje k jedné konkrétní situaci, nýbrž která mají obecnou platnost, vyjadřují nějakou charakteristickou vlastnost nebo schopnost; např. Země oběhne Slunce jednou za rok, unese málo, vydělá měsíčně 2000 Kčs, s nikým se nesnese, vydrží hodně, dokáže mlčet, dovede pracovat aj. Uvedená slovesa charakterizují vlastnost nebo schopnost mimočasově, nezařazují ji do budoucnosti. Dovede pracovat znamená totéž jako umí pracovat — a umět je sloveso nedokonavé. Jak je vidět, dokonavá slovesa s charakterizační funkcí, zejména slovesa označující schopnost, se v přítomném tvaru blíží stejnoznačným, synonymním slovesům nedokonavým. Tato dokonavá předponová slovesa netvoří také s nepředponovým základním slovesem vidovou dvojici. I ona však — jako všechna ostatní dokonavá slovesa — mohou svým přítomným tvarem vyjádřit budoucnost. Některá z nich vyjadřují budoucí význam normálně, [188]pouhým přítomným tvarem (oběhnu to všecko najednou), u jiných je třeba signalizovat budoucí význam ještě nějakým časovým údajem (příště to dokážu) nebo jinak situačně naznačit, že jde o budoucnost (To bys musil dělal za dva. Dokážeš to?).

Sloveso dovést se však těmto způsobům vyjadřování budoucího děje vzpírá. Dnešnímu jazykovému cítění se příčí věty jako za rok už dovede plavat (= bude umět). Některé obraty, jako např. nikdy to nedovedu, jsou však možné i dnes a vyskytují se zvláště u starší generace, ustupují však častějšímu a běžnějšímu vyjadřování pomocí slovesa umět (nikdy to nebudu umět). Chceme-li podložit přítomnému tvaru slovesa dovést budoucí význam, musíme vyvinout v mysli jisté úsilí, nevybaví se nám automaticky. Přitom byl tento vyjadřovací způsob před 100—150 lety ještě zcela živý. Jungmannův slovník zaznamenává z běžné řeči obrat jakživ toho nedovede. Na budoucí význam vyplývající z kontextu, ze souvislosti, máme zase pěkný doklad z „Národních báchorek“ B. Němcové. Na Liborovu otázku, co má dělat, aby si zasloužil nevěstu, baba odpovídá: Musíš tři věci vykonat. Dovedeš-li je, bude Čekanka tvoje. Dnešní čtenář by mohl toto „dovedeš-li je chápat i jako „umíš-li je“, nejen ve významu „dokážeš-li je“.

V dnešním vidovém cítění tedy postoupil přítomný tvar dovede už hodně směrem k nedokonavosti. Změnu vidu si můžeme vysvětlit tak, že se ztratila souvislost s původním významem slovesa dovést (‚dospět k cíli‘) a sloveso dovést se stalo synonymem nedokonavého slovesa umět; od něho počíná přejímat vid nedokonavý. Proto určuje současně vycházející Slovník spisovného jazyka českého na rozdíl od staršího Příručního slovníku jazyka českého sloveso dovést ve významu ‚umět, dokázat‘ jako nedokonavé. Z nedokonavého vidového pojetí pak pramení pokus vyjádřit budoucí čas opisem (bude dovést), stejně jako se tvoří od sloves nedokonavých (bude psát). Takovýto opisný tvar slovesa, které má všecky formální znaky slovesa dokonavého, však pociťujeme jako hrubě neorganický a dobrý stylista se mu raději vyhne. Budeme-li chtít vyjádřit budoucnost, užijeme raději synonymního nedokonavého slovesa umět; tedy dnes ještě nedovede plavat, ale za rok už bude umět.

Poněkud jiným případem vidové neurčitosti je dvojice sloves účastnit se - zúčastnit se. Na první pohled jde zde o vidový pár slovesa nedokonavého a od něho předponou z- odvozeného slovesa dokonavého. Příruční slovník jazyka českého však charakterizuje sloveso účastnit se jako obojvidé, i když s omezením, že v dokonavém vidu se vyskytuje jen zřídka. Jeho přítomné tvary pociťujeme tedy převážně jako nedokonavé a vyjadřujeme jimi čas přítomný; např. účastníme se pracovních porad, vykořisťované masy se za kapitalismu správy země neúčastní apod. O dokonavém chápání svědčí však např. dva doklady z Jiráskova „Temna“, v nichž autor mluví o stejné situaci, ale přitom užije jednou slovesa účastnit se, podruhé zúčastnit se. První zní: četl (Mariánek), která procesí z kterých krajů účastní se kterého dne slavného průvodu. Druhý: ustanovil (arcibiskup) všechen pořádek, která procesí, z kterých krajů, v který den se jich (průvodů) zúčastní. Obou sloves je zde užito v témž budoucím významu, sloveso účastnit se je tedy pojímáno jako dokonavé. Proto existuje také, byť řídce, odvozená nedokonavá podoba účastňovat se.

Sloveso zúčastnit se považujeme za pouze dokonavé, především pro jeho předponovou podobu. Každé spojení základního nedokonavého (a samozřejmě i dokonavého) slovesa s předponou vede totiž k zdokonavení. Je však zajímavé, že i u tohoto slovesa se oje[189]diněle setkáváme — vlivem vidově neurčitého základového slovesa účastnit se — s užitím v platnosti vidu nedokonavého, a to např. i u Olbrachta. V „Horách a staletích“ čteme v popise boje mezi ruštinou a ukrajinštinou na bývalé Podkarpatské Rusi tuto větu: Ostatní se boje nezúčastní (= nezúčastňují), alespoň otevřeně ne, ač jsou zde a vyčkávají výsledek.

Jak vyplývá z předešlé úvahy, je tvar bude se toho účastnit normální opisnou formou pro vyjádření budoucího času nedokonavého slovesa. Protože však v slovese účastnit se probleskuje i dokonavé vidové pojetí, pociťujeme tuto podobu za méně vhodnou. Nemusíme však být ani na chvíli na rozpacích, jak se vyjádřit lépe: místo bude se toho účastnit užijeme běžného způsobu vyjádření zúčastní se toho. Budeme-li chtít vyjádřit opakovanou účast na něčem, řekneme: bude se (pracovních porad pravidelně) zúčastňovat, tj. užijeme slovesa druhotně nedokonavého, odvozeného od dokonavého slovesa s předponou.

Naše řeč, ročník 47 (1964), číslo 3, s. 187-189

Předchozí Miloslava Knappová: Vaším úkolem je provádět technické výpočty, nebo provádění technických výpočtů?

Následující Karel Sochor: Experimentální neboli pokusné sídliště

cheap icmeler transfersdalaman airport transfersdalaman transfersdalaman vip transfer
© 2011 – HTML 4.01 – CSS 2.1