Karel Sochor
[Short articles]
-
Ve zprávě o jarních zemědělských pracích jsme čtli v novinách a pak ještě slyšeli v rozhlasu slovo pásákář. [185]Toto slovo je sice nové, ale do spisovné češtiny bychom je přece neradi přijímali. Jde totiž o vysloveně nespisovný výraz odvozený od slangového výrazu pásák, tj. pásový traktor. Označuje řidiče traktoru, tedy traktoristu. S názvem traktorista jsme až dosud vystačili pro nejrůznější situace. Pokud bychom snad potřebovali zvlášť uvést, že jde o řidiče specialistu pro pásový traktor, máme dosti možností použít opisu, např. řidič pásového traktoru. U jiných řidičů (dříve šoférů) také netvoříme jednoslovné a samostatné názvy podle toho, zda jde o řidiče osobního nebo nákladního auta, o řidiče autobusu nebo mikrobusu, popř. tramvají a trolejbusů. Vždy je to zase jen řidič. — Je zajímavé, že slovo řidič, jako název pro toho, kdo řídí motorové vozidlo, žije v češtině už přes 70 let: objevuje se vedle slova šofér (psáno tehdy chauffeur) již na počátku vývoje našeho automobilismu a automobilového průmyslu. Jinak ovšem slovo samo jako odvozenina od slovesa řídit je mnohem starší. Tak Jungmannův „Slovník“ uvádí slovo řídič ve smyslu ‚ředitel‘ a vedle toho jako technický výraz pro „malý plynopud, jímžto všecken plyn musí procházeti“ (tedy druh regulátoru). Připomínáme ještě, že slovo řídič má u Jungmanna dlouhé í v kmenové slabice shodně se slovesem řídit, podobně jako tomu je dnes právě u podstatných jmen nově tvořených od sloves (srov. cídit - cídič; unášet - unášeč, unášedlo).
Naše řeč, volume 47 (1964), issue 3, pp. 184-185
Previous Vladimír Mejstřík: Naše betonárka plní plán
Next Emanuel Michálek: Cenina