Časopis Naše řeč
en cz

Společný předmět u dvou slovesných přísudků

Josef Hrbáček

[Drobnosti]

(pdf)

-

Jde o případy typu přečetl a odevzdal knihu se slovoslednými variantami přečetl knihu a odevzdal, knihu přečetl a odevzdal. Tento způsob vyjádření bývá někdy z hlediska jazykové správnosti považován za nevhodný a doporučuje se předmět opakovat v zájmenném tvaru i u druhého slovesa: přečetl knihu a odevzdal ji (popř. knihu přečetl a odevzdal ji).[1] Otázka společného předmětu u dvou sloves zasluhuje zevrubnějšího rozboru. Jde nám přitom pouze o takové případy, kde obě slovesa mají stejnou vazbu. Tam, kde slovesa mají vazby různé, je samozřejmě nutné předmět u každého z nich vyjádřit: číst knihy a přemýšlet o nich; jinak bychom se dopustili jazykové chyby, jíž se říká zeugma (např.: řídíme se a učíme z příkladu vzorných pracovníků).

Situace v užívání společného předmětu u dvou sloves se stejnou vazbou je v každé z uvedených slovosledných variant jiná.

První varianta, přečetl a odevzdal knihu, je možná a zcela běžná, jak ukazuje jazyková praxe, tam, kde významy obou sloves jsou blízko (nebo protikladné): zavírá a otvírá prsty u bezvládné ruky (Hrubín); svíjel a rozvíjel neklidnými prsty cíp šátku (Pujmanová); někteří zahrádkáři s úspěchem pěstují a sbírají léčivé rostliny (Rádce zahrádkářů). Zejména v publicistickém stylu jsou častá ustálená spojení tohoto typu: podněcovat a rozvíjet tvůrčí myšlení; prohlubovat a rozšiřovat znalosti; rozvíjet a zdokonalovat kolektivní formy práce apod. Opakování předmětu v zájmenné podobě u druhého slovesa by někdy naopak působilo neobvykle a strojeně. Čím jsou však slovesa společným předmětem rozvíjená významově vzdálenější nebo [119]čím je zřetelnější časová následnost slovesných dějů, tím více zesiluje potřeba opakovat předmět v zájmenné podobě. Tak je tomu i v příkladě shora uvedeném, a je proto lépe napsat nebo říci přečetl knihu a odevzdal ji.

Druhá varianta, přečetl knihu a odevzdal, se vyskytuje bez opakování předmětu v zájmenné podobě jak v stylu uměleckém, tak odborném velmi zřídka: svolala kočky a zavřela na půdu (Němcová); čteme teploty a zapisujeme (učební text). V umělecké literatuře lze tento způsob vyjádření hodnotit jako hovorový. Jinak je ve většině případu lépe předmět u druhého slovesa vyjádřit: Na okamžik otevřeme levý nebo pravý trojcestný kohout a ihned jej zase zavřeme (učební text).

U třetí varianty, knihu přečetl a odevzdal, je jazyková praxe nejednotná. V spisovných projevech uměleckého stylu se zpravidla zájmenný předmět u druhého slovesa klade: Želvu pevně spoutal, přehodil si ji přes rameno a odcházel (Olbracht). Naproti tomu v projevech odborného stylu setkáváme se velmi často s tím, že se předmět neopakuje. Tento způsob vyjádření je stylisticky příznakový zejména pro popisy pracovních postupů a různé návody k upotřebení. Vyskytuje se nejčastěji ve větách se všeobecným podmětem, v nichž přísudková slovesa jsou obvykle v 1. os. množ. čísla: Rostliny pěstované v pařeništi přikryjeme na podzim okny a tak chráníme před zmrznutím (Rádce zahrádkářů). — Po jedné až dvou minutách fotografický papír odděláme, opláchneme ve vodě a necháme v kyselém ustalovači minimálně 10 minut ustálit (učební text). — Ošetřený pahýl volně převážeme elastickým obinadlem nebo přikryjeme plátěným obdélníčkem… (učebnice porodnictví). — Pokrájenou fazolku spařujeme 3—4 minuty, dobře ochladíme a plníme do sklenic (návod). Synonymní s uvedenou konstrukcí v popisech pracovních postupů a v návodech je konstrukce se zvratnou pasívní formou slovesa (neopakuje se zvratné zájmeno se): Naplněné sklenice se důkladně zalejí a sterilizují stejně jako celé lusky (návod).

Konstrukce s nevyjádřeným předmětem u druhého slovesa je výhodná tam, kde nejde o zcela týž předmět u obou sloves: Všechny tyto hmoty s překopaným kompostem důkladně promícháme a teprve potom rozvezeme (Rádce zahrádkářů). Předmětem v druhé větě tohoto příkladu není pouze výraz všechny tyto hmoty, byl by jím výraz vyjadřující obsah celé první věty všechny tyto hmoty důkladně promíchané s překopaným kompostem. Konstrukce bez opakování předmětu umožňuje stručnější vyjádření bez újmy na srozumitelnosti: Jedno celé vajíčko utřete se 7 dkg cukru a lehce umíchejte se 7 dkg mouky, rozetřete na plech a dejte zvolna péci (návod). Je zbytečné v třetí větě předmět vyjadřovat; muselo by se říci: takto připravené těsto rozetřete…

Nakonec je třeba ještě upozornit na případy, kdy neopakování předmětu může vést k nejasným nebo nevhodným formulacím. Toto nebezpečí je ve větách obsahujících příslovečné určení, které pro svou slabou syntaktickou závislost může být někdy spojováno významově buď s jedním, nebo s oběma přísudkovými slovesy, např.: Klejotokové rány vyčistíme a dezinfikujeme kyselinou octovou (Rádce zahrádkářů). Příslovečné určení kyselinou octovou můžeme vztahovat k oběma slovesům. Opakování předmětu u druhého přísudkového slovesa by dalo větě jednoznačný smysl, protože obě slovesa by byla od sebe více oddělena a příslovečné určení podle svého postavení by se pak vztahovalo pouze k druhému z nich. Z uvedeného důvodu nemůžeme být spokojeni např. s touto formulací: Shrabeme a zneškodníme spadlé listy spálením nebo zkompostováním s ne[120]hašeným vápnem (Rádce zahrádkářů). Příslovečné určení spálením nebo zkompostováním se podle smyslu vztahuje pouze k přísudku zneškodníme, a proto by bylo vhodné formulaci pro větší zřetelnost upravit takto: Shrabeme spadlé listy a zneškodníme je spálením nebo zkompostováním s nehašeným vápnem.


[1] F. Kopečný, Základy české skladby, Praha 1958, s. 204.

Naše řeč, ročník 47 (1964), číslo 2, s. 118-120

Předchozí Antonín Tejnor: Popularizační styl?

Následující Alexandr Stich: Plány jsou v návaznosti

cheap icmeler transfersdalaman airport transfersdalaman transfersdalaman vip transfer
© 2011 – HTML 4.01 – CSS 2.1