Tak jsme to projeli!

Igor Němec

[Short articles]

(pdf)

-

říkají po prohraném zápase příznivci mužstva, které prohrálo. Sloveso projet je vůbec v běžně mluvené češtině oblíbený výraz, a to nejen jde-li o prohru na poli sportovním, ale i o prohru, neúspěch nebo ztrátu v jiných situacích. Svou expresívností jako by pomáhal uvolnit rozhořčení či zklamání nad nemilou skutečností, kterou konstatuje. Proč však tohoto významu nabylo právě sloveso s významem pohybu projet? Chceme-li na naši otázku odpovědět, musíme nahlédnout do historie tohoto slova.

Především si všimněme, že ještě „Příruční slovník jazyka českého“ dokládá sloveso projet něco také ve významu ‚přijít o něco‘: dosedlačil jsem, projel jsem chalupu i pole a všecko do poslední nitky (Jos. Uher). Bylo tedy možno projet různé vlastnictví. Ztrátu zboží vyjadřovala pomocí slovesa projeti také stará čeština: ukazateli listu tohoto před některým časem vzato jest od vás čtrnácte prostic soli; … věřím vám, že jemu vrátíte, hlediec v tom viece na mne nežli na jeho nerozum, skrze kterýž se jest zavedl, ten statek projev (Archív český 10, s. 79, k r. 1497). Spojení projeti statek znamenalo ‚přijít o zboží‘, ale ve speciálním kontextu: zboží projel ten, kdo s ním projel mýto a nezaplatil, takže mu bylo provezené zboží za trest odňato. Že projetí mýta bez zaplacení mělo zpravidla za následek zabavení provezeného majetku, o tom mluví celá řada dokladů; uveďme aspoň tyto: úředníci moji (tvým lidem) dva drajlinky vína pro projetie mýta vzali (tamtéž 14, s. 63, k r. 1454—8); tak jest, že sem jim pobral, neb jsú mýto … svévolně projeli (tamtéž 21, s. 383, k r. 1473); tito vozi sú pobráni proto, že sú mýto projeli a majta nedali (tamtéž 21, s. 198, k r. 1478). Mýt se ovšem vybíralo mnoho a peněz bylo málo, takže takové projetí bylo častým případem, kdy člověk přišel o majetek. Snadno proto pochopíme, že výraz projet něco se pak přenesl i na jiné případy ztráty majetku nebo ztráty vůbec. Udržel se v běžné mluvě, i když instituce vybírání mýt zanikla, protože měl k tomu v jazyce vhodné předpoklady: předpona pro- je dodnes živým prostředkem tvoření sloves s podobným významem (srov. prohrát, prohýřit, prosázet, probendit, prošustrovat apod.) a sloveso jet má tak širokou oblast obrazného použití, že např. hráč může začít hru (zápas) slovy tak jedem! a končit slovy tak jsme to projeli!

Naše řeč, volume 47 (1964), issue 1, p. 61

Previous Ladislav Janský: Jméno dítěte

Next Jaroslav Machač: Dobře zpracoval míč a proměnil vyloženou příležitost