Časopis Naše řeč
en cz

Ve vysílání Československé televize

Antonín Tejnor

[Drobnosti]

(pdf)

-

zejména v relacích publicistického charakteru (televizní zpravodajství, komentáře k mezinárodním událostem, repor[59]táže, přednášky, besedy apod.) dochází nezřídka k tomu, že zejména externí účastníci besed, novináři, odborníci z různých oborů, ale někdy i redaktoři nebo hlasatelé užitím nevhodných jazykových prostředků znejasní nebo zkreslí obsah sdělení, a tím samozřejmě také sníží účinnost projevů.

Chtěli bychom dnes upozornit na některé nedostatky ve výběru slov a slovních spojení a uvést několik příkladů užití slov nebo slovních spojení v jiném významu, než který ve skutečnosti mají.[1]

Tak např. poněkud zastaralé a knižní přídavné jméno odtažitý má význam ‚pojmový, pomyslný‘, a lze ho tedy užít jen jako synonyma místo mezinárodního slova abstraktní. Ve spojení předmět odtažitý od jeho zájmů měl tedy mluvčí užít spojení vzdálený jeho zájmům. V některých nářečích se sice užívá příslovce dlouho ve významu ‚pozdě‘, ale slyšíme-li spojení program končí dlouho, může to působit ve spisovném projevu nechtěně dojmem komické dvojznačnosti. Často se nevhodně stírá významový rozdíl mezi slovesy nechat a dát ve spojení s infinitivem a zvratným zájmenem. Sloveso nechat zde vyjadřuje totéž, co ‚nepřekážet, nebránit někomu v nějaké činnosti, dovolit, připustit, strpět‘, zatímco sloveso dát v tomto spojení vyjadřuje ‚zařídit, aby někdo něco vykonal‘. Tedy přesněji než věty Nechte si potvrdit přihlášku a Necháme si zahrát by vystihly smysl sdělení věty Dejte si potvrdit přihlášku a Dám si zahrát. Přídavného jména bezprostřední můžeme užít jako synonyma místo přídavného jména přímý jen v některých spojeních (např. bezprostřední styk s diváky), ale ne ve spojení bezprostřední adresa. Neurčitého zájmena každý se užívá jen v jednotném čísle a ve spojení se jmény pomnožnými. Není tedy vhodné místo spojení zúčastnili se všech schůzí užívat spojení každých schůzí.

Pro televizní publicistické projevy je třeba vybírat vhodné lexikální prostředky nejen z hlediska pojmového obsahu a významových odstínů, ale také se zřetelem na stylovou platnost slov a slovních spojení. Pokud na to mohou mít redaktoři při přípravě besed vliv, neměly by se ani v projevech externích účastníků besed vyskytovat vulgarismy jako do blba, ve srabu nebo výrazy z nižších vrstev slangu jako zflekatět, nabeton, dali jim třapec, napršelo jim do krámu, hecovat, Moskalenko je nadzved apod.

Neúčelné je ztěžovat srozumitelnost projevů určených širokým vrstvám posluchačů užíváním neběžných mezinárodních termínů nebo odbornické frazeologie (např. plejáda novinářů tvořila slavnou garnituru). Komicky působí, když se odborník snaží hovořit o zcela prostých věcech v ekonomické frazeologii, např.: Výchova dětí jako reprodukce lidského pokolení… Rostl nám rozpor v chlévské mrvě apod.

Někdy dochází — zejména v nepřipravených mluvených projevech — ke směšování různých forem vyjádření dané myšlenky. Mluvčí má na mysli dvojí možnost jazykového vyjádření obsahu a smísí jednotlivé prvky z obou variací.

Zejména se takto směšují mechanicky a nevhodně prvky ustálených spojení nebo obratů. Např. z dvojího možného vyjádření: Přihlásilo se přes tři tisíce účastníků a Došlo přes tři tisíce přihlášek vytvořil hlasatel větu: Přihlásilo se přes tři tisíce přihlášek. Spojení čelit nebezpečí a řešit problémy jsou kontaminována ve větě Alžírsko čelí problémům. Podobně jsou mechanicky spojeny prvky dvou frazeologických spojení ve větě Alžírsko vede úspěšný odpor (vést boj, klást odpor). Ke kontaminaci spojení vědět něco a znát odpověď na něco došlo ve větě Vědělo by druž[60]stvo odpověď?; ve spojení ptát se na otázku se směšují dvě možnosti vyjádření: ptát se na něco a položit otázku.

V nepřipravených mluvených projevech k takovému směšování prvků z různých ustálených spojení dochází snadno, a proto s podobnými „uklouznutími“ před mikrofonem musíme počítat. V projevech interních televizních pracovníků by k nim však mělo docházet co nejméně a v připravovaných projevech by se neměla vyskytovat vůbec.


[1] Příklady jsou vybrány z televizního vysílání v měsících září a říjnu 1963.

Naše řeč, ročník 47 (1964), číslo 1, s. 58-60

Předchozí Marie Těšitelová: K jazyku funkcionářských oběžníků

Následující Ladislav Janský: Jméno dítěte

cheap icmeler transfersdalaman airport transfersdalaman transfersdalaman vip transfer
© 2011 – HTML 4.01 – CSS 2.1