K jazykové stránce některých kuchařských příruček a návodů

Miloslava Knappová

[Short articles]

(pdf)

-

Loňská celostátní akce nazvaná „Výživa a zdraví“ dala nám podnět k zamyšlení nad jazykovou stránkou různých publikací tematicky souvisejících s výživou. Podívejme se na některé příručky vydávané jako průvodce významných kuchyňských přístrojů, nejrozmanitějších mixérů, robotů, šlehačů a remosek. V těchto příručkách obvykle bývá popis příslušného přístroje, návod k jeho používání a dále větší nebo menší množství kuchařských předpisů.

Zmíněné přístroje jsou pomocníci moderní. Jejich průvodní texty si tedy jistě zaslouží, aby se v nich psalo správně česky, a především jazykem živým. Působí poněkud archaicky, když v návodu ke šlehači 433 N stojí: „Šlehač budiž připojován vždy jen na (odpovídající) napětí…, skleněná mísa budiž plněna vždy jen do jedné třetiny…, při čištění šlehače nutno přísně dbát…“ atd. Oč přirozeněji by vypadalo vyjádření bez opisného trpného rodu: Šlehač připojujte…, plňte mísu…, při čištění dbejte…

Dá se sice vysvětlit, proč příručky podobného druhu nejsou stylově nejvytříbenější, neměly by se v nich však objevovat takové slohové neobratnosti, které mohou zatemňovat smysl sdělení. Úplná začátečnice si sotva utvoří správnou představu, dočte-li se, že „vaříme normálním způsobem, avšak bez míchání a natřásání“, nebo že „normálním způsobem obalené řízky smažíme“. (Obojí z návodu k remosce.)

V příručce k osvědčenému přístroji Pragomix universal se setkáváme s jiným jazykovým nedopatřením. U jednotlivých předpisů stojí vždy pokyn: „Zpracujeme 5 minut, 1—2 minuty, zpracujeme 1 minutu.“ Sloveso zpracovat náleží však k slovesům dokonavým, která vylučují možnost uvádět trvání děje v jeho průběhu. Vyjadřují totiž jeho výsledek, ukončenost děje. Chceme-li délku trvání nějaké činnosti vyjádřit, musíme (přirozeně) užít slovesa nedokonavého, v tomto případě slovesa zpracovávat. V mixéru tedy zpracováváme 1 minutu, popř. (s důraznějším vytčením obou časových hranic) po dobu jedné minuty, nikoli „zpracujeme 1 minutu“, podobně jako třeba kávu va[105]říme 10 minut, nikoli „uvaříme 10 minut“. Kdyby nám šlo o vyjádření výsledku děje a jeho délky zároveň, použili bychom dokonavého slovesa zpracovat, avšak s předložkovou vazbou se za: Zpracujeme za 1 minutu.

Častým stylistickým nedostatkem (zjišťujeme jej zejména ve „Velké knize receptů Pragomixu“) bývá nevhodné postavení bohatě rozvitých přívlastků. Jejich místo bývá ve spisovném jazyce za podstatným jménem, které rozvíjejí. Působí proto dosti násilně, čteme-li, že těsto „vložíme do strouhanou houskou vysypané formy“, místo správnějšího do formy vysypané strouhanou houskou. Podobně neříkáme „dáme do studenou vodou vypláchnutých mističek“, ale raději do mističek vypláchnutých studenou vodou.

Nakonec ještě dvě podrobnosti, avšak ne nevýznamné. Příslovečná určení odspodu, odshora, svrchu píšeme jako jedno slovo. — Čárku před spojkou a píšeme jen tehdy, jsou-li věty nebo větné členy vedle sebe stojící v poměru jiném než slučovacím, nejčastěji ve vztahu vylučovacím. Protože se však nijak nevylučuje to, že „mrkev nakrájíme a dusíme“, „těsto vlijeme do formy a upečeme“, „nákyp osladíme a zpracujeme“, je v těchto spojeních čárka před a nenáležitá.

Z uvedených připomínek je patrno, že pravopisná a stylistická úroveň různých kuchařských příruček není ještě taková, jaká by měla být. Předpisy a návody jsou určeny širokému okruhu spotřebitelů. Je tedy i v zájmu jejich tvůrců a vydavatelů, aby měly nejen dobrou obsahovou úroveň, ale aby byly na výši i po stránce jazykové.

Naše řeč, volume 46 (1963), issue 2, pp. 104-105

Previous František Cuřín, Alena Šimonková, Alfons Welter: Z knih, časopisů a novin

Next František Váhala: Autokempink a trempink