Nové germanismy

[Short articles]

(pdf)

-

»Naše vláda poskytne v Rumunsku pro jednání jen tolik místa ke hře, mnoho-li bezpodmínečně potřebuje.« Tak jsme čtli v novinách již v únoru r. 1918. »Místo ke hře« (něm. Spielraum) je pěkný protějšek ke všem těm věcem, které se u nás pořád ještě »odehrávají«, přes povzdech pana X. v »N. Ř.« I., 94; česky by se řeklo »tolik volnosti, tolik vůle«. Také »bezpodmínečně« je slovo velice krásné, zvláště zde; kdyby byla řeč o skutečných podmínkách, stačilo by říci bez podmínky, bez podmínek (mohu přijmouti něčí nabídku, podrobiti se něčí vůli bez podmínek, nemusím to činiti »bezpodmínečně«, t. j. bedingungslos), ale zde je to otrocký překlad německého unbedingt, co by zde vyjadřovalo asi naše nutně, nezbytně, jinde najisto, jistě atp. A do třetice všeho nedobrého: »mnoho-li« zde má význam pouze vztažný a je k tomu souvztažné s předchozím slovem tolik: Čech by řekl prostě kolik.

V poslední době jsme několikráte čtli ohavné slovo »hmatatelný« (na př. o »hmatatelných« důvodech, příznacích atp.). Do nedávna jsme se spokojovali slovem makavý; je to sice slovo stejně zřetelné a k tomu staré, již od XV. stol. čítáme na př. o husté a makavé tmě, o makavé lži, o makavých klamech, Rokycana psal o Spasiteli, jak »divným obyčejem a nedomnělým (nevyzpytatelným) ukázal své dotýkavé a makavé tělo«, ale co je to všechno platno, když »hmatatelný« je přece jen podobnější německému »greifbar«, již proto, že -bar = -telný!

[20]Bývaly největší domy nebo nejpohodlnější lidé na světě; dnes se píše o největších pivovarech, o největších dalekohledech »světa« (nebo »Čech« a pod.): to proto, že se po německu říká »das grösste Bräuhaus der Welt, Böhmens«.

R. 1470 psal mistr Pavel Žídek králi Jiřímu »Spravovnu«, spis o všem možném i nemožném. Čteme tam (v Tobolkově vydání na str. 113) m. j., jak »Nemroth, syn Ghamuov« (správně Nimrod, syn Chusův) rozmohl řemeslníky na kovy (zlatníky, mincíře, rotšmídy, zvonaře atd.), na kamenie drahé (pulíře) a na jiné (cihláře, vápeníky atd.). Dnes máme již jen »kovodělníky«, »kovoprůmyslové továrny«, »dřevoprůmyslové, kamenoprůmyslové závody« atd., protože Němci mají Metallarbeiter, Metallindustrie, Holzarbeiter atd. Což kdyby u nás tak někdo zkusil průmysl na kovy, na dřevo, kdyby stavěl továrny na kovové práce nebo na zpracování kovů atd.: snad bychom i tomu rozuměli, jistě aspoň tak jako oněm německým šeredám.

»Zde (v Berlíně) jsou naprosto srozuměni, aby Rakousko-Uhersko použilo příznivé hodiny, i na nebezpečí dalších zápletek«; »z té příčiny prohlásilo se zde na dotaz z Vídně bez váhání, že souhlasíme s každým postupem… též i na nebezpečí války s Ruskem«. Tak jsme čtli dne 25. list. ráno ve zprávách, které se beze změny v jiných novinách opakovaly odpoledne, kterak v Mnichově začínají prozrazovati tajnosti, halící počátky světové války. Čtenář poněkud v němčině honěný si přeloží »selbst auf die Gefahr hin«: ale jinak se Čech marně bude ptáti, co to je »na nebezpečí války«. Poctivý Čech by ovšem musil říci docela jinak; na př. »i kdyby došlo na válku«, »třeba z toho vznikla i válka«. V první větě nám překáží i ta »příznivá hodina«, zase holý překlad německé předlohy, kde asi bylo »die günstige Stunde«; českému citu by hovělo slovo méně určité, na př. chvíle, doba, okamžik atp.

Jako se u nás všecko »odehrává«, tak také všecko »hraje roli« (Rolle spielen). »Peníze (anebo ještě raději »otázka peněz«, die Geldfrage) nehrají žádnou roli«, vidí-li válečný zbohatlík něco hodně řvavého, čím by si mohl vyzdobiti byt, ale ovšem »hrají velmi důležitou roli« v rozpočtu chuďasově. Někdy se tento germanismus skromně skrývá za českým slovem »úloha«; obraz však nepřestává býti německým. Měli bychom se ho vzdáti: ale nepochybujeme, že se za 50 let všechno bude ještě vesele »odehrávati« jako dnes a že všechno bude »hráti roli«; leda že by nám Němci zatím vymyslili něco nového. Podle toho, oč jde, dovede se Čech vyjádřiti jinak; musí (nebo nemusí) počítati, má-li sáhnouti do [21]měšce, musí vše uvážiti, něco je důležité, jiné nic není, na něčem mnoho sejde, na jiném nesejde nic atd.

Čtli jsme kdesi o ustaraných hlavách obce, že »počnou s nákupem vepřů«. Jindy se počne s výrobou nějakého zboží, s výdejem vstupenek atp. I to je německý způsob (mit etwas beginnen): neubylo by, kdyby otcové města počali vepře kupovati, kdyby továrna začala zboží vyráběti, divadelní pokladna vydávati, a ještě kratší a lépe po česku by bylo říci, že se prasata již kupují atd. Jindy se říkává na př., že karbaníci začali »s krejcarovým mariášem a skončili se zlatkovou barvičkou«: zde je nesprávná předložka s; mohli začíti mariášem a neměli končiti barvičkou. Ale ovšem lze počínati »s Pánem Bohem« nebo »s pomocí Boží«: Boží pomoc není prvním kusem našeho konání, nýbrž jeho průvodkyní.

Naše řeč, volume 3 (1919), issue 1, pp. 19-21

Previous Mluvme a pišme zřetelně

Next V. Kle., Red. (= Redakce): Ulice »na Příkopě« či »na Příkopech«?