Peliny,

Libuše Nezbedová

[Short articles]

(pdf)

-

státní přírodní parková rezervace s tzv. teplomilnou panonskou vegetací, se často uvádějí v příručkách a pojednáních jako zajímavý opukový útvar České křídové tabule. Nejednou jsou však autoři statí na štíru s pravopisem tohoto názvu, a tak se vedle správné podoby Peliny vyskytují často i chybné podoby s -y-: Pelyny. Zejména v úředních písemnostech se objevuje jistá nedůslednost. Statistický lexikon z r. 1924, 1934, 1949 i 1955 (s. 570) píše osadu obce Zářecká Lhota Pelyny (Lexikon z r. 1955 uvádí, že se Pelyny staly pouhou místní částí), ačkoli v témž sborníku z r. 1934 se uvádí část Chocně pod názvem V Pelinách. Prvotnímu názvu Pelín, tj. Pelův mlýn, připomínanému v archívních dokladech (r. 1407 prodán mlýn Pelín; r. 1511 se připomíná Michal z Pelína; r. 1545 — starý [mlýn] Pelín, nový nad Pelínem atd.; viz Profous III, 339), přestalo se časem rozumět; přešel pak do množného čísla (V Pelinech, V Peliních) a nakonec se ustálil v nynější podobě Peliny, V Pelinách atd. Kdežto úřední psaní Pelin kolísá mezi -i- a -y-, na Choceňsku samém se důsledně píše správně s -i-: Peliny, jak to také odpovídá původu slova. Bylo by třeba, aby při revizi jmen místních částí bylo ustáleno jednotné správné psaní Peliny.

Naše řeč, volume 46 (1963), issue 1, p. 54

Previous Miloslava Knappová: Navýšit

Next Jaroslav Machač: Posudek na někoho, nebo o někom?