Jan Průcha
[Short articles]
-
U přídavných jmen typu podmoskevský, např. podmoskevské letiště, poznáváme vliv ruštiny. Bylo již několikrát vysvětleno, např. v rozhlasových jazykových koutcích, proč jsou tyto typy tvoření přídavných jmen v češtině nesprávné. K vyjádření místní blízkosti, umístění něčeho při něčem, užívá ruština nejčastěji v přídavných jménech předpony pri- nebo pod- (např. pribrežnyj — ‚pobřežní‘, podmoskvnyj — ‚jsoucí u Moskvy‘ apod.).
Jaká je naproti tomu situace v češtině? Předpony při-, pří- (odpovídající ruské předponě pri-) u přídavných jmen se k vyjádření místní blízkosti užívá jen velmi zřídka. Navíc má česká předpona pří- význam těsné blízkosti u něčeho, souvislosti s něčím (např. příkolní, přístropní, příušní). Předpona pod- má však v češtině jen význam ‚umístěný doleji, níže, postavený naspodu‘ (srov. např. podbřišní, podkolenní, podzemní). U přídavných jmen typu podmoskevský nejde ovšem o tento význam, nýbrž je to mechanické přejetí z ruštiny, v češtině zcela neústrojné (nelze ani uvažovat o tom, že bychom mohli mluvit např. o „podpražském letišti“). Místo rusismu podmoskevské letiště je nutno užít správného vyjádření moskevské letiště, letiště u Moskvy, poblíž Moskvy apod.
Naše řeč, volume 45 (1962), issue 9-10, p. 316
Previous Christo Prvev: Nová práce o kultuře spisovné bulharštiny
Next Alois Jedlička: K sedmdesátinám akademika Bohuslava Havránka