Několik odborných názvů ze světa motorů

Antonín Tejnor

[Short articles]

(pdf)

-

Svět se nám zmotorizoval. Když už i Literární noviny přinášejí úvahy básníků o estetických hodnotách jawy nebo čezety, pak už nás věru nepřekvapí, že poslední stránky denního tisku jsou plny zpráv o nejrůznějších motoristických podnicích. Ale v těchto zprávách se někdy objevují slova, jejichž význam není čtenářům dostatečně jasný. Byli jsme vyzváni, abychom vysvětlili význam slov derby, mítink, motocross a rallye. Rádi vyhovujeme a nádavkem si povšimneme i toho, jak se uvedená slova píší, jak se skloňují a v jakých souvislostech se jich užívá.

Slovo derby jsme přejali z angličtiny. Původně se tak jmenovaly jarní dostihy, které se od roku 1780 na popud hraběte z Derby pořádaly v Epsomu u Londýna a kde startovala tříletá hříbata. Dostihová [124]dráha na derby je pro koně velmi obtížná, a proto zde obyčejně vítězili koně domácího chovu, kteří mohli na této dráze často trénovat. Název derby se postupně přenášel na dostihy tříletých plnokrevníků většinou z jedné země (např. francouzské derby v Chantilly, německé derby v Hamburku), později přešel i do jiných sportovních odvětví, takže můžeme číst např. o veslařském derby na Temži nebo o našem fotbalovém derby na Letné. Vždy jde o utkání tradičních soupeřů nebo o utkání dvou družstev z téhož města. V motoristickém sportu můžeme tedy hovořit o derby tehdy, utká-li se např. družstvo pražského Svazarmu s družstvem Rudé hvězdy Praha.

Slovo mítink k nám rovněž přišlo z Anglie. Jeho původní význam je ‚setkání, schůze, shromáždění‘. V našem denním tisku se objevovalo hlavně koncem minulého století v době velkých táborů lidu, po válce pak (pod vlivem ruštiny) ve zprávách o velkých vojenských schůzích za Velké říjnové socialistické revoluce. I tohoto slova bylo využito v mezinárodním sportovním názvosloví. Je to souhrnný název pro několik za sebou následujících závodů. V českém motoristickém názvosloví užíváme názvu sportovní podnik. Píše-li se tedy v odborném tisku o motoristickém sportovním podniku, znamená to zpravidla, že byl uspořádán závod motocyklů různých obsahových tříd, tj. o obsahu válců do 125 cm³, do 250 cm³, do 350 cm³ atd.

Složenina motocross se objevuje v našich sportovních reportážích teprve v posledních letech. Byla vytvořena z anglického názvu cross-country, označujícího původně dostihy spojené s lovem. Lehcí atleti převzali název cross-country k pojmenování závodu v běhu přes pole a lesy spojenému s překonáváním různých terénních překážek. Spojením s latinským základem si tento termín upravili pro svou potřebu motoristé. Častěji se však u nás užívá průzračnějšího názvu terénní závod.

Posledním ze čtveřice anglických názvů sportovních podniků je rallye. Je odvozen od latinského slovesa realligare (‚znovu spojit‘), které přešlo přes francouzštinu do angličtiny. V sportovním názvosloví se slovem rallye označuje soutěž, při níž účastníci startují na různých místech a po několika etapách dorazí k stanovenému společnému cíli. Po lehkých atletech a turistech převzali tento termín i motoristé. Česky se tomuto druhu motoristické soutěže říká hvězdicová jízda. Názvu rallye se však dnes přeneseně užívá i k pojmenování jiných druhů automobilových soutěží, např. Československá rallye, Rallye za mír a přátelství aj.

Kdo není dobře obeznámen s motoristickým odborným názvoslovím, snadno zamění odborné názvy závod a soutěž. Oba názvy mohou mít opravdu za některých okolností přibližně stejný význam. Ale je [125]právě charakteristickou vlastností odborného názvosloví, že se brání tomu, aby jeden pojem byl označován dvěma různými názvy. Proto se někdy jeden ze souznačných názvů normalizuje a druhý potlačí; jindy se jejich významy přesně rozliší. Tak se stalo i v našem případě.

O závodu mluvíme v motoristickém sportu tehdy, tvoří-li trať kratší, obvykle asi desetikilometrový okruh; závodníci po něm projíždějí několikrát a jejich čas se měří až u cíle.

Naproti tomu soutěž je organizována tak, že dlouhá trať je rozdělena na několik úseků, jezdec projíždí každým úsekem jen jednou a jeho povinností je absolvovat jednotlivé úseky ve stanoveném čase.

Podívejme se však také na grafickou podobu přejatých názvů derby, mítink, motocross a rallye. Pravopisně bylo počeštěno dosud jen slovo mítink, ale Slovník spisovného jazyka českého a Pravidla českého pravopisu uvádějí vedle toho i původní grafickou podobu meeting. Slovo derby jsme počeštili ve výslovnosti podle písma (proti anglickému [dábi]; motocross a rallye, která nejsou uvedena ani v Pravidlech čes. pravopisu, ani v Slovníku spisovného jazyka českého, ponecháváme zatím v původní grafické podobě jako slova úzce odborná. Zdá se však, že právě v poslední době pronikají tato slova stále častěji do odborného i popularizačního tisku, takže bychom již dnes mohli o počeštění jejich grafické podoby (motokros, rely) uvažovat.

Při skloňování nám nedělají potíže slova mítink a motocross. Protože jde o jména neživotná zakončená na souhlásku, zařadíme je snadno k podstatným jménům rodu mužského skloňovaným podle vzoru „hrad“. U podstatného jména mítink však musíme při skloňování (stejně jako u všech domácích podstatných jmen mužského rodu zakončených na -k, -ch a u přejatých zakončených na -g) obměnit v 6. pádě množného čísla souhlásku na konci kmene. Napíšeme tedy: o mítincích (nebo o meetinzích). Podstatná jména derby a rallye končí při výslovnosti na samohlásku -i, proto je nelze skloňovat podle žádného z našich vzorů. Zůstávají proto nesklonná. Zajímavé je však různé zařazení k rodům. Říkáme: Francouzské derby, ale Československá rallye. Nesklonná přejatá podstatná jména zařazujeme zpravidla ke střednímu rodu, ale u podstatného jména rallye působí patrně významová souvislost s českým názvem soutěž, popř. též česká náhrada hvězdicová jízda na zařazení k rodu ženskému.[1]

Zbývá ještě zamyslet se nad tím, v jaké souvislosti můžeme jednotlivých přejatých odborných názvů užívat. Domníváme se, že by bylo vhodnější, aby redaktoři sportovních rubrik denního tisku, které jsou určeny pro široký okruh čtenářů, dávali přednost termínům průzrač[126]nějším, které i neinformovanému čtenáři mohou být srozumitelné, tj. soutěž družstev, motoristický sportovní podnik, terénní závod a automobilistická soutěž. Naproti tomu třeba v propozicích pro mezinárodní závody nebo v ryze odborném tisku je docela dobře možno užít názvů mezinárodních.

Rozhodně však všichni, ať lidé motorizovaní či „opěšalí“, přejeme našim jezdcům i strojům co nejvíce vavřínů ve všech závodech i soutěžích.

---

[1] Vl. Ženatý, O jazyce novin, Naše řeč 44, 1961, s. 123n., uvádí příklady kolísání psané podoby i rodového zařazení slova rallye.

Naše řeč, volume 45 (1962), issue 3-4, pp. 123-126

Previous Vl. Kondrová: Dotazovaná zásilka?

Next Jan Průcha: Zimovka