Konference o životě a díle P. J. Šafaříka

Redakce

[Posudky a zprávy]

(pdf)

-

U příležitosti stého výročí smrti Pavla Josefa Šafaříka (* 1795 v Kobeliarovu u Rožňavy, † 1861 v Praze) uspořádala Československá akademie věd spolu se Slovenskou akademií a universitami Karlovou, Komenského a Šafaříkovou ve dnech 29. května až 2. června t. r. vědeckou konferenci o životě a díle tohoto vynikajícího slavisty a obrozenského buditele. Konference byla zahájena v Praze projevem J. Hrozienčika o Šafaříkově významu v národně osvobozovacím hnutí a politických bojích slovanských národů, pokračovala svým hlavním pracovním jádrem v Bratislavě a byla uzavřena v Košicích, v sídle druhé slovenské university, nesoucí jméno P. J. Šafaříka. Zúčastnili se jí i slavisté zahraniční, ze Sovětského svazu, Polska, Bulharska, Jugoslávie, Maďarska a Německé demokratické republiky (v tom i slavisté lužickosrbští).

Po plenárních referátech literárních historiků F. Vodičky (o Šafaříkovi a národním obrození) a akad. A. Mráze (o Safaříkově významu pro slovenské národní obrození) probíhala konference ve dvou sekcích, filologické a historicko-archeologicko-národopisné. Ve filologické sekci byly předneseny referáty jazykovědné a literárněvědné. V obecných jazykovědných referátech byl probrán význam Šafaříkův pro srovná[304]vací slovanskou jazykovědu (K. Horálkem), byl zkoumán vztah Šafaříkův ke spisovné slovenštině a jeho místo ve slovenské jazykovědě (E. Jónou) a byl hodnocen Šafařík jako bohemista, především jeho účast na terminologických slovnících obrozenských a jeho studie týkající se soudobé spisovné češtiny (Al. Jedličkou). Speciální referáty byly věnovány Šafaříkovým studiím cyrilometodějským a církevněslovanským (J. Kurz), otázkám byzantologickým (A. Dostál) i Šafaříkově záslužné činnosti organizační na poli slavistiky (O. Králík). Samostatný referát byl přednesen i o Šafaříkově jazyce (Št. Tóbik). Jazykovědná tematika byla obsažena i v plenárních referátech na závěrečném zasedání bratislavské části konference: J. Stanislav probral Šafaříkovy styky se slovanskými učenci a akad. B. Havránek zhodnotil místo P. J. Šafaříka v dějinách slavistiky, vytknuv zvláště komplexní chápání slavistiky u Šafaříka a vědeckou aktuálnost stěžejních Šafaříkových děl.

Na konferenci byla věnována pozornost všem oborům, v nichž Šafařík jako slavista širokého rozhledu a zaměření pracoval: byl hodnocen jako literární badatel, jako historik a badatel o slovanském dávnověku, jako archeolog, jako národopisec i jako básník. Na referátech o Šafaříkových vztazích k ostatním slovanským národům a o jeho pracích věnovaných jazyku a literatuře těchto národů se významně podíleli i zahraniční účastníci konference, A. Kiškin z Moskvy, M. Pavlovic z N. Sadu, někdejšího působiště Šafaříkova, E. Georgiev ze Sofie aj.

Jednání konference, jejíž zdařilý průběh i vědecký přínos zhodnotil na závěrečném zasedání v Košicích čl. koresp. J. Dolanský, přispělo k prohloubení našeho poznání o díle P. J. Šafaříka, prokázalo pokrokovost a vědeckou aktuálnost jeho základních děl, zdůraznilo velikost a ušlechtilost jeho vědecké i lidské osobnosti a vyústilo v manifestační přiznání k jeho odkazu.[1]

---

[1] Materiály z konference vydá Slovenská akadémia vied jako samostatný svazek sb. Slovanské štúdie.

Naše řeč, ročník 44 (1961), číslo 9-10, s. 303-304

Předchozí Jaromír Spal: Poslední svazek Místních jmen v Čechách

Následující Františka Havlová: Z knih, časopisů a novin