Podlaží, podlažový a podlažní

Karel Sochor

[Drobnosti]

(pdf)

-

Při diskusích o bytech a bydlení setkáváme se s výrazem podlaží; je nyní v oblibě nejen u stavebních odborníků, ale i v publicistice a dostává se i do nejširších vrstev. Název podlaží není sice v češtině úplně nový — první odborné užití je již z třicátých let —, ale teprve dnes se značně rozšířil a dostal se i do diskusí na pracovištích. Teysslerův-Kotyškův [64]Technický slovník v X. dílu z r. 1934 považuje podlaží za novotvar a odkazuje k heslu patro. Z toho je patrno, že se dříve ani u odborníků nepociťovala potřeba slova podlaží tak jako nyní, poněvadž se vystačilo se slovy patro nebo poschodí a etáž. Slovo etáž nebylo však významově tak přesné jako podlaží a v současné době mizí z odborného jazyka i z běžně sdělovací řeči. Drží se však zčásti v přídavném jméně v sousloví etážové topení.

Podstatné jméno podlaží je odvozeno od základního slova podlaha a označuje prostor nad podlahou. Kolik podlah má dům, tolik má podlaží a nezáleží na tom, zda tato podlaží jsou v podzemí nebo v přízemí anebo u poschoďového domu nad přízemím. Tím se právě slovo podlaží liší od výrazu patro nebo poschodí, neboť těmito slovy označujeme jen části domu, které jsou nad přízemím. Dům o pěti patrech rovná se domu o šesti, popřípadě i více podlažích podle toho, zdali má ještě místnosti pod zemí.

Pro odborníky ve stavebnictví má výraz podlaží jiný význam než poschodí a patro, neboť označuje část budovy bez zřetele na to, zda tato část je pod úrovní nebo nad úrovní terénu. To je důležité při projektování staveb. To však neznamená, že by se názvy patro nebo poschodí stávaly zbytečnými. Ty žijí i nadále mezi odborníky a v běžné řeči budou jistě i v budoucnu častější než přísně odborný výraz podlaží. Vždyť při pohledu na vyšší dům bez nesnází můžeme říci, kolik má poschodí, kdežto počet podlaží bychom mohli zjistit jen podle plánu anebo prohlídkou domu uvnitř.

Stejný významový rozdíl, jaký je mezi názvem podlaží a patro, je i mezi přídavnými jmény podlažový a patrový (popř. poschoďový). Mluvíme-li po stavitelsku o šestipodlažovém domě, jeví se nám zvenčí např. jako čtyřpatrový neboli čtyřposchoďový. Přídavné jméno podlažový se tedy vztahuje k podlaží. Příd. jméno je utvořeno obvyklou příponou -ový, která dnes právě v odborném názvosloví má značnou frekvenci. Je však třeba lišit toto jméno od přídavného jména podlažní plocha (tj. podlahové prkno, plocha). Přídavná jména podlaha a znamená tedy tolik jako ‚podlahový‘, např. podlažní prkno, podlažní, které se významově vztahuje k podstatnému jménu podlažní a podlažový nelze tedy zaměňovat. Je proto nesprávné, píše-li se v novinách o několikapodlažní stavbě a myslí se tím stavba o několika podlažích.

Naše řeč, ročník 44 (1961), číslo 1-2, s. 63-64

Předchozí František Švarc: Nové vojenské hodnosti

Následující Jaroslav Kuchař: Marxistická jazykověda u nás v teorii i v praxi