Časopis Naše řeč
en cz

Využití technických prostředků mechanizace a automatizace při organizaci archívních sbírek odborného názvosloví

Jitka Štindlová

[Články]

(pdf)

-

Nové české slovníky, devítisvazkový „Příruční slovník jazyka českého“, ukončený v r. 1957, a právě vycházející „Slovník spisovného jazyka českého“,[1] vycházejí z obsáhlého slovníkového (excerpčního) materiálu, shromažďovaného od r. 1911 a obsahujícího dnes už přes devět miliónů dokladů. Tento lístkový lexikografický (slovníkový) archív obsahuje výpisy z děl psaných českým jazykem, zvláště z literatury krásné, ale i z literatury odborné, z časopisů, novin, a zahrnuje období od r. 1770 do současné doby. Ve shromažďování materiálu se neustále pokračuje. V posledních letech se však stále více pociťuje potřeba samostatně a operativně uložit odborné názvosloví. Proto Ústav pro jazyk český nově přistupuje k úkolu vybudovat speciální lístkový archív českého odborného názvosloví. I když v současné době nemůže jít, a možná ani později nepůjde, o systematické sebrání úplného názvoslovného materiálu všech oborů, budou v tomto archívu zastoupeny všechny důležité obory ale[24]spoň výběrem základních obecně užívaných termínů, tak jak jsou obsaženy v obou uvedených výkladových slovnících jednojazyčných.

Nový, právě vycházející třísvazkový „Slovník spisovného jazyka českého“ uvádí i odborné názvy jednotlivých oborů, pokud „patří k aktivní slovní zásobě průměrně vzdělaného uživatele spisovného jazyka nebo s nimiž se setkává čtenář zejména v denním tisku a v populárně vědeckých publikacích“. Uvádí a zpracovává odborné názvy ve větší míře než např. devítisvazkový „Příruční slovník jazyka českého“, i když i ten už mnoho odborných názvů obsahuje. Výběr odborných názvů v novém slovníku je bohatší než ve většině obdobných slovníků jiných jazyků.

Některé obory ovšem, podle potřeby a míry jazykovědných zásahů, podle účasti jazykovědců na zpracování nebo vypracovávání názvosloví, budou zastoupeny v archívu odborného názvosloví bohatým materiálem nebo i systematickým zpracováním. To plyne z aktuálních potřeb jazykovědné práce v jednotlivých oborech. Účast Ústavu pro jazyk český na tvoření a zpracovávání odborného názvosloví má již svou tradici a naše ústřední úřady, instituce a podniky i celá veřejnost ji stále více vyžadují. Pro tuto práci potřebuje Ústav systematicky shromažďovaný a vedený dokladový materiál.

Až do nedávné doby zůstávalo však velikým problémem archívní uložení názvoslovného materiálu. Bez moderních technických prostředků je myšlenka souborného pohotového uložení názvosloví nejrůznějších oborů prakticky neuskutečnitelná.

Pro archív odborného názvosloví nestačí jen abecední seřazení termínů. Je nutné mít stále možnost pracovat s názvoslovím každého oboru samostatně, mít přehled o charakteru názvosloví, jeho propracovanosti i o jeho stavu v archívu. Pro uspořádání názvoslovného materiálu jednotlivých oborů opět nestačí jenom jeho abecední seřazení nebo jenom jeho věcné uspořádání. Při věcném, pojmovém řazení, které jediné je skutečným podkladem pro poznání oboru a jeho názvosloví, musíme vytvářet abecední hesláře těchto pojmově seřazených názvů jednotlivých oborů s odkazy na místo v pojmovém řazení, abychom umožnili i pracovníkům, kteří nejsou přímými odborníky a specialisty v daném oboru, snadno se orientovat ve věcně uspořádané kartotéce. Věcné řazení si vynucuje systematické vedení [25]odkazů a dalších nutných rozpisů pro toto věcné uspořádání. Věcně řazené kartotéky jsou bezpodmínečně vázány na namáhavou spolupráci odborníků jednotlivých oborů a jsou velice pracné jak při svém pořádání a doplňování, tak při udržování. Založit a vést takovéto pojmově řazené kartotéky pro všechny obory je v jazykovědném ústavu za dosavadního způsobu zpracování archívních sbírek úkol neproveditelný. Má-li mít archív názvoslovného materiálu skutečný význam, znamená to při dosavadním způsobu ukládání excerpčních lístků mít všechen materiál nejméně třikrát, a vždy jen pro jeden účel a pro každé speciálnější studium pořizovat nové dílčí speciálně zaměřené výpisy: jednou pro abecední uspořádání názvosloví všech oborů (zvláště pro lexikografické účely je třeba řadit veškerý materiál), podruhé pro abecední hesláře názvů jednotlivých oborů (při práci s názvoslovím některého oboru) a potřetí pro pojmové uspořádání odborných názvů jednotlivých oborů (jako podklad pro vlastní poznání názvosloví daného oboru). Kromě toho, že každý archívní doklad musí být zaznamenán a založen třikrát, je nutno při této organizaci stále zaznamenávat vzájemné vztahy mezi názvy, vytvářet průběžné odkazy na místa v pojmovém řazení a pořizovat další výtah, zakládat další kartotéky pro studium speciálních otázek, zvláště jazykovědných. Z hlediska pracovních nákladů je tato práce prakticky velmi nesnadno realizovatelná. Proto také dosavadní pokusy archívního ukládání názvoslovného materiálu zůstávají jen torzy a kompromisy — buď je jen jedna abeceda pro všechny obory (např. starší materiál v Ústavu pro jazyk český, nebo jen abecední uspořádání kartoték jednotlivých oborů (např. v Ústavu slovenského jazyka).

Moderní technické prostředky mechanizace a automatizace umožňují takovýto úkol zvládnout a řešit, umožňují veškerý názvoslovný materiál opravdu operativně uložit, tak aby záznamů jednotlivých termínů bylo možno využít k nejrůznějším účelům a úkolům praktickým i teoretickým v plánu pojmovém i v plánu formálního vyjádření.

Pro vyřešení našeho úkolu stačí a hodí se dnes už široce se uplatňující mechanizační prostředek — stroje na děrné štítky.

Děrný štítek dovoluje vedle záznamu shodného se záznamem na normálním excerpčním lístku (tj. záznamu, který slouží evidenci [26]termínu, vymezení jeho obsahu a eventuálnímu stanovení jeho dnešní normativní charakteristiky a udání pramene) i děrováním na štítku zaznamenat podobu termínu, nejrůznější údaje o něm a třídící znaky, což umožňuje strojní třídění, výpisy, a také strojní abecední řazení.

Mechanograficky zpracované terminologické lístky mohou sloužit nejrůznějším úkolům, mohou být podle nejrůznějších potřeb přeskupovány. Mohou vytvořit abecední archív odborného názvosloví, jindy mohou tvořit abecední hesláře oborů, a opět jindy mohou být uvnitř oboru rozčleněny v základní specializaci, nebo naopak může být několik oborů sloučeno. Ovšem názvoslovný materiál může být tříděn nejen podle oborů nebo abecedně, ale i podle jiných kritérií a potřeb. Např. pro studium terminologie mohou být zkoumány jednotlivé typy pojmenování a jejich druhy (např. jednoslovné termíny, složeniny, sousloví), mohou být přibližně vedeny hranice mezi pojmenováními mezinárodními a domácími, mezi pojmenováními popisnými nebo značkovými apod. Může být vytříděno názvosloví jistého oboru a v něm oddělena pojmenování pracovního slangu, pokud budou pro příslušný obor v archívu zaznamenána. Jindy může být materiál tříděn podle charakteru pramenů, což může tvořit podklady pro stanovení kritérií výběru pro různé typy lexikografických děl (např. vytřídit názvosloví školních učebnic pro různé stupně a různé typy škol, názvosloví státních norem, odborných publikací, popř. konfrontovat názvosloví některých směrů, některých autorů, názvosloví již lexikograficky zpracované a názvosloví dosud ve slovnících nezpracované, názvoslovný materiál získaný konzultacemi u odborníků apod.).

Mechanografické zpracování přináší však ještě daleko větší možnosti než jen schopnost vyjmout z celkového materiálu podle jistého třídícího hlediska materiál dílčí. Umožňuje konfrontaci a kombinaci nejrůznějších hledisek, a tím řešení i těch otázek, které se vynořily až po stanovení programu pro děrné záznamy.

Záznam na děrném štítku bude dovolovat využít pro zpracování některých otázek také samočinných počítačů. To má svou důležitost. Např. užijeme-li pro retrográdní řazení slov (tj. abecední seřazení slov od konce, které má velký význam pro studium otázek slovotvor[27]ných, a to i pro konfrontaci mezinárodní) samočinných počítačů, vyhneme se tak potřebě podobu každého slova děrovat na štítku (jednou pro normální řazení odpředu, podruhé pro řazení retrográdní, neboť má-li třídič soupravy strojů na děrné štítky řadit slova abecedně od konce, musí je mít na štítku vyděrována tak, že všechna poslední písmena, předposlední atd. musí být vždy děrována v jednom sloupci).[2]

Mechanografické zpracování by umožňovalo i mezinárodní výměnu a mezinárodní evidenci názvoslovného materiálu, což by mělo velký význam i pro normalizační úsilí a pro překladové slovníky. Ovšem předpokladem pro výměnu názvoslovného materiálu by bylo opravdu mezinárodní řešení dvou otázek:

1. Technicky řešit shodný kód základní abecedy pro děrnoštítkové stroje různých značek (podobně jako je mezinárodně dohodnuto umístění základních písmen na klávesnici psacího stroje) nebo sestrojit reproduktory s transformátory kódu. Konstruovat reproduktory, které by dovolovaly reprodukovat údaje ze štítků osmdesátisloupcového systému do štítků devadesátisloupcových a opačně, a zároveň reproduktory, které by umožnily transliteraci azbuky do latinky a naopak. Takováto normalizace by měla široký dosah, a to nejen pro naši práci.

2. Vypracovat a mezinárodně dohodnout klasifikaci názvoslovného materiálu. Mezinárodní desetinné třídění, které bylo vytvořeno pro jiné účely a dobře slouží evidenci a klasifikaci bibliografie, organizaci knihoven a věcných katalogů knih, pro tento náš účel plně nevyhovuje, i když by se dalo mnohého z dosavadního třídění použít. Třídění názvoslovného materiálu by nemělo být tak speciální; nutnější je, aby bylo řešeno prakticky, právě se zřetelem na strojní třídění a na kombinační a konfrontační potřeby a možnosti. Takovéhoto úkolu by se ovšem musela ujmout mezinárodní organizace, jako je UNESCO, která má možnosti takovouto práci zorganizovat.[3] Jinak [28]půjde jen o více nebo méně zdařilé aplikace na materiál jednoho národního jazyka, což ovšem bude mít svůj význam a svou hodnotu i v případě, že se nevypracuje a mezinárodně nedohodne klasifikace odborného názvosloví.

V Ústavu pro jazyk český budou doklady pro terminologický archív zaznamenány na děrných štítcích ve dvou exemplářích, originálu a reprodukci, lišících se funkčním užitím. Originály (s. 30) budou proti reprodukcím bohatší o neděrované údaje (definice, výklady, citáty apod.), budou uloženy a zpracovávány pomocí mechanizačních prostředků v Ústavu pro jazyk český a budou zároveň sloužit i jako normální příruční kartotéka i jako archív dokladů, z nichž bylo děrováno. Reprodukce (s. 31) budou na rozdíl od originálu bez jakýchkoli neděrovaných záznamů, ovšem proti originálům budou všude tam, kde nepůjde o jednoslovné vyjádření, bohatší o terminologická sousloví zaznamenaná děrováním. Tyto druhé, v podstatě reprodukované štítky budou předmětem vlastního strojního zpracování rozsáhlejších prací, popř. v mechanizační stanici mimo Ústav pro jazyk český, bude-li tato stanice vybavena stroji pracujícími s úplnou českou abecedou.

Záznamy budou na devadesátisloupcových děrných štítcích, které se horizontálně dělí ve dvě části. Horní poloviny originálního štítku bude použito jako excerpčního lístku, tj. bude rezervována pro text, který se nebude děrovat. Z čtyřiceti pěti sloupců dolní poloviny bude dvacet vymezeno pro abecední vyděrování lexikografického hesla, zbývajících dvacet pět bude obsazeno kódovanými třídícími znaky, jejichž přesný repertoár a příslušné klíče budou stanoveny; jejich záznam bude proveden ručně psanými symetricky umísťovanými číslicemi v pravém řádku při horním okraji štítku. Tyto číselné údaje bude stroj sám pomocí čtecího zařízení[4] číst a děrovat.

Horní polovina reprodukovaného štítku nebude obsahovat neděrovaný text, na rozdíl od originálu, ale bude v ní všude tam, kde nepůjde o jednoslovný termín, vyděrováno navíc proti originálu terminologické sousloví. Terminologická sousloví na originálních štítcích je možné číst, a proto je není třeba děrovat. Kdyby měla být děrována i na originálním štítku, znamenalo by to zmenšení místa pro neděrovaný záznam (citát, definici apod.), neboť na štítku, na němž se počítá s děrováním v plném rozsahu, může se psát jen mezi děrné řádky — jako tomu bude v našem případě, bude-li ho třeba, v dolní polovině.

[29]Rozvržení štítku:

1. V prvém řádku (nad číselnou řadou) budou předepsány údaje pro děrování v dolní polovině

2. Horní polovina je vyhrazena pro ruční záznamy.

3. Dolní polovina je rezervována pro děrování údajů zaznamenaných v prvém řádku a majících hodnoty I-VII.

Velikost štítku je 183,7×82,5 mm.

[30]Originální štítek,

sloužící jako doklad pro děrování a zároveň pro manuální užívání v ÚJČ.

[31]Reprodukovaný štítek,

sloužící pro vlastní strojní zpracování. Bude obsahovat jen děrované údaje. Proti originálnímu štítku bude bohatší o mechanografický záznam sousloví.

Horní polovina obsahuje tento záznam: určitý tvar slovesný.

Dolní polovina obsahuje lexikografické heslo určitý a příslušné informace uvedené v klíči (ve sloupcích 66—90).

[32]Náš článek přináší jen stručné informace o možnostech užití moderních technických prostředků na jednom úseku jazykovědné práce, na úseku terminologie; bez těchto moderních strojů by byly tyto úkoly v plnosti prakticky nezvládnutelné. Teoretické úvahy i praxe ukazují, že mechanizace a automatizace má nesporně velký význam pro veškeré jazykovědné bádání, pro všechna odvětví, neboť zrychluje a zpřesňuje sbírání, třídění a ukládání materiálu pro vědecká zobecňování; umožňuje snadné kombinování nejrůznějších hledisek jazykových, pojmových i praktických; zmnohonásobuje tak cenu každého excerpčního materiálu. Při dosavadním způsobu zpracování, které umožňuje a sleduje většinou jen abecední uspořádání dokladů, leží v archívním materiálu veliké množství práce a hodnot, které v něm potenciálně jsou, avšak jakoby zaklety, a které není možno jinak získat než pracným hledáním nebo nákladnými speciálními výpisy a výtahy.


[1] Viz o něm referát v tomto čísle Naší řeči, s. 32.

[2]

1 2 3 4 5 6

6 5 4 3 2 1

m a s o

m a s o

n o s

n o s

p r á c e

p r á c e

[3] Ústav pro jazyk český podal návrh, aby se UNESCO práce na klasifikaci odborného názvosloví organizačně ujalo.

[4] Dílo inž. K. Vrány z Výzkumného ústavu spojů.

Naše řeč, ročník 44 (1961), číslo 1-2, s. 23-32

Předchozí Alois Jedlička: Jazyková problematika překladů ze slovenštiny do češtiny

Následující Milan Jelínek: První díl Slovníku spisovného jazyka českého

cheap icmeler transfersdalaman airport transfersdalaman transfersdalaman vip transfer
© 2011 – HTML 4.01 – CSS 2.1