Časopis Naše řeč
en cz

Manifestovat něco — pro něco — za něco

Karla Kozlová

[Drobnosti]

(pdf)

-

Vazby sloves (a podstatných jmen dějových) jsou často předmětem pochyb, ať jde o slovesa původu domácího, nebo cizího. Při uvažování o správnosti vazby je třeba mít především na paměti, že různá vazba často svědčí o různých významech nebo odstínech významu; u sloves cizího původu je kromě toho třeba si uvědomit, že se přizpůsobují soustavě českého jazyka nejen po stránce tvaroslovné, ale i po stránce vazebné — přijímají často vazbu obvyklou u významově blízkých sloves domácích. Leckdy je ovšem nebezpečí, že nové vazebné spojení vznikne z nepřesné znalosti jejich významu, anebo že slovo právě jako nové, původem cizí, kolísá při svém zařadění do stavby jazyka.

Sloveso manifestovat (z lat. manifestare) se v češtině objevovalo dříve (a dosud se ho tak užívá) častěji ve spojení se 4. pádem: manifestujeme (skutky, slovy ap.) svou jednotu, svou lásku k vlasti, svůj souhlas, zjevně manifestujeme svou nelibost ap., tj. projevujeme — zpravidla slavnostně, okázale, veřejně — svou jednotu atd. Jde tu obvykle o projev smýšlení, přesvědčení, cítění (zvláště kolektivního). Při vyjádření jménem mluvíme o manifestování, nebo častěji o manifestaci něčeho (vazba se 4. pádem se u podstatného jména slovesného nebo dějového mění v pravidelnou vazbu s 2. pádem): slavnost se stala manifestací bratrství Čechů a Slováků, tj. bratrství Čechů a Slováků se na ní slavnostně, veřejně projevilo.

Dnes se ovšem se slovy manifestace, manifestovat setkáváme častěji ve významu jiném, od původního významu osamostatnělém. Manifestace je ‚slavnostní veřejný projev (zpravidla schůze nebo průvod), jímž velké množství účastníků kolektivně a důrazně projevuje svůj názor na nějakou otázku a tím chce přispět k jejímu řešení, [308]nebo vyslovuje nějaký požadavek (zpravidla politického rázu) a tím chce podepřít jeho uplatnění, dosažení‘: jsou manifestace májové, mírové, protestní, protifašistické ap. Obdobný význam má pak sloveso manifestovat, tj. ‚účastnit se takové manifestace‘: statisíce dělníků manifestovalo, davy manifestují v ulicích města. Z významu obou slov vyplývá, že každá manifestace má nějaký cíl, že se manifestuje proto, aby se něčeho dosáhlo. Chceme-li tento cíl, toto zaměření vyjádřit, musíme užít vazby, která je ve shodě s jejich významem. Zprvu se u slovesa manifestovat objevovala vazba s předložkou pro (popř. proti), která přirozeně navazuje na významový znak hlasování, projevu ap. pro něco (popř. proti něčemu), tj. ve prospěch (popř. v neprospěch) něčeho: dělnictvo manifestovalo pro všeobecné volební právo, proti nezaměstnanosti, manifestujeme pro mír, proti válce, manifestujeme pro výzvu Světové rady míru ap.

V posledních letech se však u slovesa manifestovat objevuje stále častěji vazba s předložkou za (běžná u výrazů jako bít se, bojovat, boj: bít se za vlast, bojovat za svobodu, boj za mír), doložená ostatně podle výpisků z archívu Ústavu pro jazyk český již z Holečkových Našich. Navazuje nenásilně na významový znak ‚bojovného usilování o dosažení nějakého cíle‘ a zdůrazňuje jej: dělníci manifestovali za splnění svých požadavků, manifestujeme za mír.

Lze tedy celkem říci, že sloveso manifestovat má dva základní významy. V prvém významu je to sloveso přechodné — pojí se se 4. pádem —, v druhém významu můžeme volit mezi předložkami pro a za podle toho, kterou složku jeho významu chceme zdůraznit, jde-li více o projev (pro, proti), nebo o bojovné úsilí (za).

Naše řeč, ročník 43 (1960), číslo 9-10, s. 307-308

Předchozí Vl. Kondrová: Hosteska

Následující Miloš Helcl: Potřebuji to jako sůl, nebo jako soli?

cheap icmeler transfersdalaman airport transfersdalaman transfersdalaman vip transfer
© 2011 – HTML 4.01 – CSS 2.1