Memoriál

St. Fr. Kolbuszewski (Poznaň)

[Články]

(pdf)

-

(Příspěvek k otázce vzájemných jazykových vztahů česko-polských)

Otázkami polského sportovního názvosloví se v poslední době zabývali hlavně Witold Doroszewski, Zenon Klemensiewicz a Stanisław Westfal.[1] V tomto článku chci podat výklad jednoho termínu, který dosud unikal pozornosti jazykovědců.

V současné polštině se poměrně často užívá slova memoriał (memoriál), který je svým původem latinské, a to ve významu ‚sportovní podnik, závod k uctění něčí památky‘, srov. např. Memoriał Janusza Kusocińskiego, Memoriał Alfreda Smoczyka aj. Běžné polské slovníky však tento význam slova memoriał neuvádějí. Je pochopitelné, že jej nezaznamenává slovník Lindův (sv. 3, 1857), není však vyložen ani v tzv. „Slovníku varšavském“,[2] ani ve slovníku Arctově nebo v slovníku Trzasky, Everta a Michalského; není uveden ani v slovnících cizích slov z roku 1939 a 1955.[3] Naskýtá se otázka, odkud se vzalo v současné polštině slovo memoriał právě v tomto významu.

Protože je neznají ani současné slovníky německé (srov. např. Rudolf-Harbig-Gedächtnissportfest, tj. memoriál Rudolfa Harbiga) a nezná je ani současná ruština (srov. např. Турнир Памяти А. Алехина, tj. turnaj k uctění památky A. Alechina), nemůže jít o přejetí našeho slova z uvedených jazyků. Avšak tento význam slova memoriál je zcela běžný v jazyku českém, srov. např. Memoriál Rošického, tj. lehkoatletické závody k uctění památky Rošického; Memoriál Dobruského, tj. šachový turnaj k uctění památky Dobruského. Příruční slovník jazyka českého uvádí tento význam slova memoriál v hierarchii jeho významů na druhém místě:

[261]memoriál, -u m. — pamětní spis, písemné podání — Necker posílal mu (sněmu) memoriály, v nichž bojoval proti jeho ustanovením (J. Malý); sport. — závod na paměť nějakého závodníka n. podporovatele sportu — Když zemřel (Vejbor), tak k jeho poctě uspořádali Vejborův memoriál (Poláček); Kauckého memoriál šachový; účet. — deník.

Je víc než pravděpodobné, že polské slovo memoriał, tj. sportovní podnik k uctění něčí památky, je třeba pokládat za přejatý z jazyka českého. Dobu tohoto přejetí je dokonce možno určit zcela přesně. Poprvé se vyskytlo v časopise Sport Zimowy v lednu r. 1930 (č. 2, s. 9; cituji v českém překladu): V Zakopaném se konaly 11. t. m. lyžařské závody, organizované lyžařskou sekcí „Visly“ pod názvem Memoriál poručíka Zbigniewa Wóycického.

Není náhodou, že slova memoriał ve významu ‚závod k uctění něčí památky‘ užili jako první lyžaři. Lyžařský sport, pěstovaný hlavně ve vojevodství Krakovském, je tím odvětvím sportu, jehož aktivní závodníci, činovníci a konečně i sportovní zpravodajové se nejčastěji setkávali se svými českými kolegy; přejetí českého termínu v tomto významu usnadnila pak i ta okolnost, že slovo memoriał patří v současné polštině k výrazům poměrně málo užívaným. Že jde skutečně o slovo přejaté z češtiny, o tom svědčí tento citát z časopisu Sport i Vczasy z 23. ledna 1950: „36 lat i dwie wojny światowe upłynęły od Karkonoskiej tragedii (zginął białą śmiercią narciarz Hanc — przyp. aut.). Sport czechosłowacki nie zapomniał jednak swego ‚króla nart‘ Rok rocznie na bańskobystrzyckich zawodach rozgrywany jest również bieg na 50 km — ‚Hancův memoriał‘.“ V českém překladu citát zní: „36 let a dvě světové války prošly od krkonošské tragédie (zahynul bílou smrtí lyžař Hanč — pozn. autora). Československý sport přesto však nezapomněl na svého ‚krále lyžařského sportu‘. Každým rokem se koná v rámci banskobystrických lyžařských přeborů závod v běhu na 50 km — ‚Hančův memoriál‘.“

Avšak přejatý význam slova memoriał podlehl v polštině také jisté změně. Stalo se tak pravděpodobně působením analogie významů slova puchar (pohár), které má v polštině jednak význam ‚cena, odměna, které se dostává vítězi‘, jednak ‚sportovní závod, utkání o tuto cenu‘. Podobně také slovo memoriał přestalo mít v sportovní terminologii polské jen význam ‚závod, sportovní utkání na pamět někoho‘ a nabylo [262]též druhotného významu ‚cena, odměna za vítězství v tomto závodě‘. Na tento význam slova memoriał upozornil již Witold Doroszewski.[4]

Stojí za to podívat se na příčiny přejetí slova memoriał z češtiny.[5] První z nich objasňují nejlépe slova Jana Rozwadowského: Novost významu může ostatně záležet toliko v jisté souvislosti v zásadě s touž představou, kterou zobrazuje i vlastní (tj. výchozí, pozn. překl.) slovo, v pocitu, že nová forma je novější, vhodnější, salonnější, slohově vyšší…[6] Tak tomu bylo bezpochyby v případě přejetí českého výrazu, pociťovaného jako novější i vhodnější, slohově vyšší, než je polské sousloví ‚závod k uctění něčí památky‘. Druhá příčina pak tkví v tom, že „v současné polštině sílí dynamika věty, urychluje se tempo vyjadřování, krystalizuje se význam slov“.[7] Tato dynamika, toto rychlejší tempo vyjadřování vyžaduje kratšího, přiléhavějšího termínu na označení daného jevu. A konečně se o přejetí nového významu zasloužila tendence po stále větší specializaci sportovního názvosloví,[8] jež se často projevuje ve využití slovní zásoby neodborného jazyka, a to „jistým svérázně metaforickým způsobem, což se týká jak výrazů domácích, tak i cizích“.[9] Slovo memoriał vyhovuje po všech stránkách jako označení sportovního závodu k uctění něčí památky.

Na přejetí tohoto nového významu slova memoriał z češtiny je třeba se dívat jako na jazykový fakt, který je dalším článkem řetězu kulturních svazků česko-polských, jež se datují od pradávných dob, a dále jako na nové svědectví o stále trvající slovanské vzájemnosti, o které na počátku minulého století psal slavný Jan Kollár.

Z polštiny přeložil Václav Křístek

---

[1] Witold Doroszewski, Kryteria poprawności językowej, Varšava 1950, s. 60; Zenon Klemensiewicz, O róźnych odmianach współczesnej polszczyzny, PIW (Państwowy Instytut Wydawniczy), Varšava 1953, s. 38n.; Stanisław Wesfal, Rzecz o polszczyźnie, ‚Veritas‘, Londýn 1956, s. 118.

[2] Słownik języka polskiego ułożony pod red. Jana Karłowicza, Adama Kryńskiego i Wład. Niedźwiedzkiego, sv. 2, Varšava 1902, s. 921.

[3] M. Arcta Słownik ilustrowany języka polskiego, sv. 1, Varšava s. 345; Trzaska, Evert i Michalski, Słownik języka polskiego, sv. 2, Varšava 1939, s. 202; Trzaski, Everta i Michalskiego Encyklopedyczny słownik wyrazów obcych, pod red. St. Lama, Varšava 1939, s. 1250n.; Słownik wyrazów obcych, PIW, Varšava 1955, s. 456.

[4] Cit. dílo s. 60.

[5] Vyložit uplatnění českého slova memoriál ve významu ‚závod k uctění něčí památky‘ je úkolem českých jazykovědců. Je možné, že jistý vliv při formování tohoto významu mělo anglické přídavné jméno memorial, srov. např. Shakespeare Memorial Theatre aj. (Vliv angličtiny není vyloučen, neboť je obecně známo, že se v české sportovní terminologii uplatnilo poměrně hodně slov původu anglického — pozn. překl.)

[6] Jan Rozwadowski, Semazyologia czyli nauka o rozwoju znaczeń wyrazów. Jej stan obecny, zasady i zadania. EOS, IX (1903), s. 26—27.

[7] Witold Doroszewski, Rozmowy o języku, RIW (Radiowy Instytut Wydawniczy), Varšava 1948, s. 37.

[8] Úvaha W. Doroszewského o specializaci vrstvových nářečí (Poradnik językowy, č. 6, 1956, s. 239) vztahuje se také na tzv. nářečí profesionální, k nimž Z. Klemensiewicz (cit. dílo s. 38n.) počítá i názvosloví sportovní.

[9] Zenon Klemensiewiecz, cit. dílo s. 40.

Naše řeč, ročník 41 (1958), číslo 9-10, s. 260-262

Předchozí František Svěrák: K vyjadřování budoucího děje v češtině

Následující Václav Vážný: Úvahy nad novým českým etymologickým slovníkem