Odvody — Odvodová

V. Kondrová

[Okénko z naší poradny]

(pdf)

-

Bohatství a pestrost českých příjmení zavdaly v naší poradně již nejednou podnět k dotazům poněkud překvapivým. Není jistě běžné odpovídat na dotaz jak skloňovat příjmení Krev, nebo jak zní ženská podoba k příjmení Ce. V nedávné době jsme měli rozhodnout o přechýlené podobě příjmení Odvody. Úřední dokument byl vystaven na jméno Odvodyová, rodina však hájila podle rodinného úzu podobu Odvodová.

Příjmení Odvody patří k početné skupině českých příjmení, často přezdívek, která mají podobu složenin. Jsou to složeniny různých typů, od běžných složenin typů Bělohlávek, Hlinomaz, Půlpán až k složeninám vzniklým z celých vět, např. Skočdopole, Přinesdomů. Příjmení Odvody, označující původně osobu podle bydliště u vody, je spřežka, vzniklá prostým spojením slova neohebného, předložky od, se slovem ohebným, podstatným jménem voda. Příjmení vzniklých z předložkového spojení není v češtině mnoho. Patří k nim např. několik příjmení s předložkou bez (Bezpalec, Bezkočka, Bezoušek, Beznoska), s předložkou pod (Podhora, Podhola), s předložkou za (Záhora, Zádraha) atp.

Příjmení Odvody se však od uvedených příkladů způsobem tvoření liší. Nemá totiž původní nominativní příponu svého základního jména, jako je tomu u příjmení Bezpalec (nikoli bez palce), Bezkočka (nikoli bez kočky), Podhora (nikoli pod horou), jejichž skloňování a přechylování nečiní potíže. U příjmení Odvody byl zachován původní předložkový pád, druhý pád podstatného jména voda. Tím se řadí k takovým typům příjmení, jako je např. Bezchleba, Skočdopole, Osolsobě, Hrejsemnou, v nichž je zachováno spojení s příslušným pádem. Od těchto jmen tvoříme přechýlené podoby bez zřetele na jejich zakončení, s odsunutím koncové samohlásky — Skočdopolová, Osolsobová, Hrejsemnová. Proto utvoříme i od jména Odvody ženskou podobu zcela pravidelně: Odvodová. Bylo tedy správné, žádala-li rodina, aby na úřadě bylo zapsáno jméno v podobě Odvodová.

Naše řeč, ročník 41 (1958), číslo 7-8, s. 240

Předchozí V. Kondrová: Portugalská Indie

Následující Jaroslav Porák: O neurčitém významu u číslovek určitých