Časopis Naše řeč
en cz

Kompletní a komplexní

Helena Kratochvílová

[Drobnosti]

(pdf)

-

V užívání těchto přídavných jmen se často chybuje: místo komplexní se říká kompletní. Je to asi tím, že ačkoli jejich základů — komplet a komplex — se užívá běžně, z přídavných jmen je běžné jen kompletní. Se slovem komplexní setkáváme se častěji až v poslední době, a to zejména v oboru organizace práce, např. ve spojeních komplexní brigáda, komplexní četa, komplexní mechanizace aj.

Pro zvukovou blízkost obou slov je třeba ujasnit si významový rozdíl obou přídavných jmen. Všimněme si nejprve původu jejich jmenných základů. V obou případech je latinský, komplet souvisí se slovesem complere = ‚plnit, naplnit‘, komplex se slovesem complexi = ‚objímat, zahrnovat, obsáhnout‘. — Podstatného jména komplet užíváme tehdy, mluvíme-li o celku, úplné soupravě něčeho. Stejně je tomu u přídavného jména. Jen ta souprava, např. nádobí nebo nástrojů, která má všechny své části, díly apod., je celá, úplná, kompletní. K podstatnému jménu komplet se vytvořilo i sloveso kompletovati, tj. ‚doplňovat na náležitý celek‘, a tomuto uvedení do stavu úplnosti se říká kompletace. Poslední dva výrazy jsou rázu spíše odborného; hovoří se např. o kompletaci výroby, o kompletování vědeckých sbírek apod.

Podstatné jméno komplex znamená ‚soubor, souhrn, různých složek‘. V tom je právě základní rozdíl obou významů: komplet je celek daný počtem, komplex složením. Mluvíme-li např. o komplexu budov, máme na mysli soubor domů různé velikosti, provedení, účelu atd., podobně komplex polí, lesní komplex aj. Výraz komplex je termínem v různých oborech; v pedagogice didaktický komplex znamená ‚metodu vyučování pojednávající o témž tématu z hlediska různých učebních předmětů‘, v ekonomii výrobní komplex označuje ‚soubor pracovišť různých stupňů organizace výroby‘ (dílnu, závod, podnik) apod. Tento shrnující význam má i přídavné jméno komplexní. Pěkný příklad nám tu poskytuje chemie: několik jednoduchých sloučenin spojených zvláštní vazbou (koordinační) dává sloučeninu zvanou komplexní. Podobně se jako komplexní ruda označuje ta ruda, z níž se dá vytěžit několik druhů kovů. Na dokreslení významu si uveďme ekonomické vyjádření komplexní analýza hospodářské činnosti, která znamená její rozbor z hlediska všech příslušných oborů. — Podobně skupina pracovníků různých oborů, kteří se v práci navzájem doplňují, se správně nazývá komplexní, např. komplexní (údržbářská, průzkumná) [238]četa; komplexní brigáda[1] se skládá z techniků všech stupňů, mistrů a dělníků a řeší komplexně zejména zvlášť obtížné úkoly. Komplexní mechanizací se rozumí využití strojů pro všechny výrobní procesy; např. v zemědělství zahrnuje soubor úkonů od posekání obilí po jeho vymlácení a uložení.


[1] Připomínáme, že Ústav pro jazyk český již před časem navrhoval místo názvu komplexní brigáda výstižnou českou náhradu sdružená brigáda; ta se však dosud neujala.

Naše řeč, ročník 41 (1958), číslo 7-8, s. 237-238

Předchozí František Cuřín: Ještě k příjmení Procházka

Následující Jaroslav Kuchař: Baník a Slovan