Zkratky Mudr., Dr., Inž.

Zdena Hrušková

[Drobnosti]

(pdf)

-

Pravidla českého pravopisu z r. 1957 přinesla také některé změny v psaní zkratek akademických titulů, např. MUDr., JUDr., dr. aj.

Vydání Pravidel z r. 1941 zavedlo na rozdíl od všech vydání předchozích (s výjimkou vydání z r. 1902, které se o těchto zkratkách nezmiňuje) psaní zkratek MUDr, JUDr, PhDr, PhMr, ThDr aj. bez tečky a také zkrácený titul Dr doporučovalo psát v této podobě, bez tečky.[1] Až do té doby se za všemi těmito zkratkami tečka psala. Úprava z r. 1941 rozkolísala vžitý úzus v psaní tečky a akademické tituly se začaly psát způsobem různým; tak např. nejčastěji užívané dr. jsme psali také v podobě Dr a Dr. uprostřed věty a v nepřímých pádech se pak ještě připojovaly — jak doporučovala Pravidla od r. 1913 do r. 1926 — skloňovací koncovky, takže se psalo také dra, dru, drem atd. (Pravidla vydaná r. 1941 tento způsob již neuváděla.) Spojení dr. Novák mělo tedy např. ve 3. pádě v úzu čtyři podoby: dr. Novákovi, Dr Novákovi, Dr. Novákovi, dru Novákovi.

Nová Pravidla sjednotila tyto rozličné způsoby. Za zkratkami titulů v plném znění zavedla opět tečku, tedy PhDr., MUDr., JUDr. atd. a pro zkratku titulu doktor ponechala jedinou podobu uprostřed věty — dr. (na počátku věty ovšem s velkým písmenem Dr.). Psaní tečky za těmito zkratkami má své odůvodnění. Zkratka dr., MUDr. atd. nenahrazuje jenom označení doktor v 1. pádě čísla jednot. muž. rodu. Je neměnnou zkratkou i pro všechny nepřímé pády (nepíšeme dra Nováka nebo MUDra Nováka atd., nýbrž vždy jen dr. Nováka, MUDr. Nováka atd.), i pro přechýlenou podobu doktorka — dr. nebo MUDr. Nováková —, a proto za ní píšeme tečku jako za jinými zkratkami. V 1. pádě muž. rodu jde sice o zkratku utvořenou z prvního a posledního písmene slova a za takovými zkratkami tečku nepíšeme (např. [231]fa, pí = firma, paní), ale odlišovat podobu 1. pádu (dr) od pádů ostatních (dr.) bylo by zbytečnou komplikací.

K zjednodušení v psaní zkratky došlo také u titulu inženýr, inženýrka. Starší vydání Pravidel českého pravopisu neuvádějí podobu zkratky pro tento titul; až ve vydání z r. 1941 čteme v poznámce, že „v souvislosti větné se psává také dr., ing. (inž.)“. V praxi se opět užívalo několika podob tohoto titulu, nejčastěji se psalo Ing. nebo ing., tedy podoba původem francouzská. Nezkrácené slovo je však ve všech vydáních Pravidel českého pravopisu uvedeno v podobě počeštěné — inženýr. Proto bylo zcela přirozené, že se vedle zkratky ing. začala objevovat zkratka inž., vzniklá způsobem v češtině obvyklým. Nová Pravidla z r. 1957 zavádějí tuto počeštěnou podobu zkratky jako jedinou. Užíváme jí nyní jako zkratky titulu starších inženýrů, absolventů vysokých škol technického směru (podoba Ing. uváděná podle dřívějšího úzu na diplomech není pro dnešní užívání rozhodující; na úředních dokladech se užívá vždy takové pravopisné podoby slov, jaká je právě závazná), dále jako označení kvalifikace absolventů jednotlivých technických oborů po r. 1953 (např. inž. chem. = inženýr chemie) a také pro hlavní, závodní aj. inženýry, u nichž jde o služební hodnost, o označení funkce vykonávané v závodě.

Vědecké hodnosti novější, bez starší tradice, zkracujeme jako všechna jiná slova: dr. tech. věd = doktor technických věd, kand. filol. věd — kandidát filologických věd. Obdobně zkracujeme i titul akademik = akad., nebo označení kvalifikace jako promovaný pedagog nebo pedagožka = prom. ped. apod.

---

[1] Na s. IV Pravidel z r. 1941 stojí: „Velké začáteční písmeno píšeme … v ustálených zkratkách a značkách: … Dr = doktor; MUDr = medicinae universae doctor; podobně JUDr, PhDr, Ing. … Poznámka. V souvislosti větné se psává také dr., ing. (inž.).“ — Na s. LII se uvádí: „Rovněž ve zkratkách akademických titulů se tečka dělat nemusí. Např. Dr, ThDr, JUDr, MUDr, PhDr, RNDr (= rerum naturalium doctor), MVDr apod.“

Naše řeč, ročník 41 (1958), číslo 7-8, s. 230-231

Předchozí Přemysl Hauser: Konference na nejvyšší úrovni

Následující František Váhala: Malé počáteční písmeno v názvu poštovního úřadu