Časopis Naše řeč
en cz

Vysokotarifující zboží

Emil Mleziva

[Drobnosti]

(pdf)

-

V odborné železniční mluvě setkáváme se s vyjádřením tarifující zboží, vysokotarifující zboží, jež znamená zboží mající jistou tarifní sazbu, zboží mající vysokou tarifní sazbu. Jsou to české protějšky německých výrazů tarifierende Ware, hochtarifierende Ware. Máme posoudit, zda jsou ony české výrazy správné, to znamená, zda forma obou vyjádření je ve shodě s jejich významem.

Druhá část složeného přídavného jména vysokotarifující je odvozena od slovesa tarifovati. Základem tohoto slovesa je podstatné jméno tarif, slovo arabského původu, kterého se běžně užívá v evropských zemích zejména v dopravnictví. V naší dopravní literatuře nabylo zhruba tří významů: (1) ‚předpis pro výpočet dovozného a poplatků, souhrn přepravních podmínek pro výpočet přepravného‘, (2) ‚seznam sazeb, sazebník‘, (3) ‚sazba sama‘; v přítomné době je však snaha ponechat pro tento význam jen výraz sazba.

Sloveso tarifovati bylo utvořeno příponou -ovati od podstatného jména tarif jako potřebná paralela k německému tarifieren. Tvoření slovesa a vliv jeho původního vzoru se obráží ve významu slovesa i v jeho vazbě.

Podle svého tvoření ze základu tarif je sloveso tarifovati předmětové, a to přechodné; znamená tolik jako ‚zařadit do tarifní třídy, stanovit tarifní sazbu‘ (jde o běžné tvoření sloves od podstatných jmen příponou -ovati, např. číslo - číslovat, stránka - stránkovat, pagina - paginovat, cejch - cejchovat apod.).

[174]Tlak paralelního německého tarifieren způsobil, že tarifovati je ve shodě s němčinou také slovesem bezpředmětovým; znamená ‚býti zařazen do určité tarifní třídy, míti určitou tarifní sazbu‘. V takovém významu je ho užito ve výrazech tarifující, vysokotarifující zboží a ve spojení zboží tarifuje. Ojediněle se vyskytují i v češtině takto tvořená slovesa bezpředmětová, např. triumf - triumfovat, většinou však patří k typu kralovat, apoštolovat, tedy k typu, který je významově naprosto vzdálen slovesu tarifovat.

Kterému významu dáme přednost? Slovotvorně je první způsob v češtině obvyklejší, avšak i na druhý jsou doklady. Sledujeme-li však užívání slovesa tarifovat v praxi, tu je možno říci, že druhého významu se používá spíše v jazyce mluveném, pro první význam svědčí skoro všechny výklady i doklady ve slovnících a příručkách, jako jsou „Příruční slovník jazyka českého“, „Nákladní tarify ČSD, tarifní rukověť 1“ (Dopravní nakladatelství, Praha 1954), „Rusko-český železniční slovník“ (Dopravní nakladatelství, Praha 1956) pod heslem tarifikacija: tarifování, stanovení sazeb; rovněž „Výzkum slovenského železničního názvosloví“ (práce Výzkumného ústavu dopravního, pobočka Bratislava) pod heslem tarifovat atd.

Vyskytuje-li se v tarifech ČSD sloveso tarifovat jako bezpředmětové (zboží tarifuje), je to nedůslednost, neboť v úvodních ustanoveních citované „Tarifní rukověti 1“ se praví: Pokud se v tarifních pravidlech mluví o tarifování, rozumí se tím zařazení do tarifní třídy.

Je tedy zřejmé, že odborná spisovná čeština dává přednost užití slovesa tarifovat jako předmětového: tarifovat zboží, tj. zařadit je do tarifní třídy, určit pro ně tarifní sazbu. Tomu pak odpovídá nikoli vysokotarifující, ale vysoko tarifované (psáno ovšem zvlášť), asi jako vysoko zařazené.

Naše řeč, ročník 41 (1958), číslo 5-6, s. 173-174

Předchozí Karel Richter: Novinářská čeština

Následující Zd. Hrušková: Tj., tzv., např., atd.

cheap icmeler transfersdalaman airport transfersdalaman transfersdalaman vip transfer
© 2011 – HTML 4.01 – CSS 2.1